Střípky z dovolené

co se jinam nevešlo: procházka chladným podvečerem na Vysočině + na skok do Českého Krumlova

Po náročných třech dnech v pohybu a teple (Stvořidla, Sázava, Kutná Hora) jsme si rádi odpočinuli. Naši odjeli ráno a my se ven vypravili až odpoledne, na klasický výlet na Kamenici. Po cestě jsme to vzali přes les a našli jsme i nějaké suchohřiby. A hlavně, skoro celou cestu jsem absolvovala ve svetru! Jaký rozdíl oproti včerejšku, kdy se nedalo přežít jinak než za tlustými zdmi historických domů v Kutné Hoře.

Podvečer v lese

 

 Kousek nepokosené louky

 

Výhled z Kamenice byl opět perfektní. I pouhým okem jsme zaznamenali, že na vrcholu Pradědu něco je. Jen škoda, že louky na svazích už byly pokosené.

 

Vzpomínali jsme na dobrou viditelnost na Velký pátek o letošních Velikonocích, kdy jsme se tu kochali s Jarkou a Ivanem z Českého Krumlova, kteří nás přijeli na otočku navštívit. A vzpomněli jsme si, že i my jsme jim slíbili, že je brzo navštívíme. A co vlastně budeme dělat o víkendu? Tak stačil jeden krátký telefonát a program jsme měli domluvený.

Na obzoru daleký Kraličák a úplně vpravo Praděd.

 

 

 Oblíbenou cestou zpět

V pátek jsme ještě zajeli na malý výlet do okolí Štěpánova nad Svratkou, a opět v hnusném vedru.A na víkend se zase trochu ochladilo. Počasí jako na houpačce.

Další den, v sobotu, jsme vyrazili na víkend za kamarády do Českého Krumlova. Po cestě jsme se ještě zastavili u strýce Joža a pak přes HavlBrod, Pelhřimov dolů po nové dálnici. A i Kámen a Chýnov už za ty roky mají obchvat. Kdysi jsem část trasy jezdila co víkend a stále si některé úseky cesty dobře pamatuju.

V Českém Krumlově jsme byli naposledy kamarádům na svatbě před šesti lety a veselku spojili s dovolenou v Novohradských horách. Ale ve městě jsme se tehdy nebyli projít. To jsme procourali už před 14 lety a tak jsme se tam milerádi vrátili, aspoň na procházku.

V sobotu jsme si prohlídli jejich domek a záhradku, kam se stěhovali před 5 lety. Na kraji města, s výhledem na louky. Večer jsme si něco ogrilovali a hlavně kecali. V neděli jsme se po snídani a obědě vydali na procházku do města. Ani nám to nepřišlo, ale nachodili jsme celkem 8 km!

Uličkami města

Ivan, ač bratislavák, se tu rychle zabydlel. Po cestě městem se asi 3x zakecal :))

Přes zámek zpátky.

A v neděli večer zase zpátky domů. Kdybychom nebyli tak unavení, tak bychom po cestě třeba zastavili a vyfotila bych si ta krásná jasná noční svítící oblaka, která se po desáté hodině rozprostřela nad obzorem. Ale po celém víkendu jsme toho měli „plné kecky“ a viděli jsme se v posteli, tak jsme se jen kochali skrz čelní sklo (teda já, Marek své zbytky pozornosti soustředil na cestu).

Tak příště snad na delší dobu.

A v pondělí nás čekal výlet zase na Vysočině, na koloběžkách skrz rozkvetlé louky a pole.