Novohradské hory 18.–26. 8. 2018

Průzkum pohraničních oblastí polozapomenutého kraje aneb v horkém létě jedině do hor!

Naši letošní 14denní dovolenou do vzdálenějších koutů Evropy jsme museli přeložit kvůli opravě střechy a nakonec ji rozložili na dvě týdenní, v bližších lokalitách. První týden jsme si vybrali v červenci - oblíbenou Salzkammergut jsme spojili s návštěvou kamarádky v klášteře. A ten druhý týden jsme opět přizpůsobili návštěvě: jižní Čechy spojené se svatbou našich kamarádů u Českého Krumlova.

Region jsme měli, teď ještě specifikovat místo. Kvůli letošnímu nechutně horkému létu jsme rozhodně preferovali vyšší polohy. A jelikož jsme se nemohli rozhodnout jestli Česká Kanada nebo Novohradské hory, zvolili jsme obě.

Vyráželi jsme v sobotu po poledni a mířili rovnou do Českého Krumlova, kde jsme hodlali u Jarky a Ivana vyložit svatební oblečení a nějaké křehké zásilky (dary), abychom je celý týden nemuseli tahat a překládat v autě. Nakonec jsme byli přemluveni (nebylo to zase tak těžké, pravda), rovnou u nich přespali a vyráželi ráno. I když původně jsme chtěli napřed prozkoumat Českou Kanadu, rozhodli jsme se jet napřed do bližších Novohradských hor. A tak se nám tam zalíbilo, že už jsme do "Kanady" ani neodjeli a prozkoumávali místní zajímavou krajinu.

Novohradské hory svým geologickým původem patří k Šumavě, i charakter pohoří je podobný - částečně jde o vrchovinu s nadmořskou výškou kolem 800–900 m.n.m. Nejvyšší vrchol je na rakouské straně - 1112 m.n.m. vysoký Viehberg. Na české straně se nachází 5 vrcholů překračujících 1000 m.n.m. Na sever potom pohoří klesá poměrně prudce a krajina za městem Nové Hrady už přechází v rovinnatou Třeboňskou pánev.

Krása Novohradských hor spočívá hlavně v zachovalosti přírody, jelikož území patřilo do bývalého pohraničního pásma (tak jako NP Podyjí, Novohradské hory jsou ale "jen" přírodní rezervace). Právě po druhé světové válce i tento region postihl odsun Němců a spousta vesnic byla vystěhována celá, takže už z nich v krajině najdete jen pár pozůstatků v podobě polorozpadlých zdí. Díky řídce osídlené krajině, v podstatě celé zalesněné, tu potkáte jen pár turistů. Větší návštěvnost je v městech a vesnicích pod kopci - Dobrá Voda a Hojná Voda (lázeňské a poutní místo) s nedalekou rozhlednou Kraví Hora, centrum Nové Hrady s Terčiným údolím, Stropnice (muzeum Novohradských hor) atd.


Itinerář:

1. Sobota 18. 8. :: Cesta do Českého Krumlova (ani jsem nefotila)
2. Neděle 19. 8. :: Srdcem Novohradských hor
3. Pondělí 20. 8. :: Nové Hrady, Terčino údolí
4. Úterý 21. 8. :: Na kole do Gmündu, Naturpark Blockheide
5. Středa 22. 8. :: Vitorazsko: Mandelstein, Weitra, Altweitra, Gmünd
6. Čtvrtek 23. 8. :: Odpočinek, Žumberk
7. Pátek 24. 8. :: Kaplice, cesta do Českého Krumlova (příspěvek dohromady se čtvrtkem)
8. Sobota 25. 8. :: Kostelík Boletice
9. Neděle 26. 8. :: Cesta domů - Chvalšiny, Zlatá Koruna (příspěvek dohromady se sobotou)

Tentokrát jsme brali i kola, takže jsme je nechali zamčené v autě a my se uchýlili do "vyhnanství" ve staně. Spali jsme v kempu Veveří u Nových Hradů a byli z něj nadšeni. Není to sice žádný luxus, ale je tam úžasný klid. Za městem, v místech zaniklé vesnice, daleko od všech silnic, kolem se pasou krávy, ovce, kozy, koně. Kdo chce, může využít i ubytování v chatkách. V kiosku si můžete dát snídani i večeři, mají tu vybavenou kuchyňku, ledničku, kryté ohniště s posezením v případě nepřízně počasí, hřiště, a kolem jen louky, lesy a rybníky. Paráda.