Pochmurná Vysočina

Pravé pochmurné listopadové dny jsme strávili pěkně v teple u kamen na Vysočině 

Kondičku po nemoci rozhodně nemáme zpět, Marek začal znovu chrchlat a předpověď počasí na prodloužený víkend střídala mlhu a déšť. Ideální na válení se před krbem. A navíc jsme ještě letos neviděli novou střechu!

Takže program byl jasný (počáteční interiérová teplota příjemných 9 stupňů) - topit a odpočívat. Já vařila, nosila dřevo a Marek přikládal a griloval se před krbem. Teplota se tam pohybovala mezi 25 a 30 stupni. Hotový červenec.

Abych trochu trénovala své zesláblé tělo, chodila jsem každý den zhruba na hodinu a půl na procházku. Nadýchat se vlhkého lesního vzduchu a užít si přírody.

Kapradiny se taky ukládají ke spánku

Na pařezu v mechu

Sloní nohy

Buky měly krásně mokré kmeny, jak po nich stéká déšť a vysrážená mlha. A to se mechům líbí.

Podivná houba - kyj rourkovitý.

Tahle kapradina se evidentně nemůže rozhodnout, jestli už nebo ještě ne... :)

Skoro modré dřevo na staré uschlé ulomené větvi buku. To bude taky nějaká houba...

Se soumrakem domů

Další den cesta jiným směrem.

Modříny takto v listopadu ještě svítí 

Skoro jako peří

Ani dnes to není s počasím lepší

Další houbičky

Břízy mimo les tu mají těžký život

Zbytky z třezalky

Na vrchu. Barvu dává jen pár žlutých lístků břízy.

Hlohu se letos urodilo

Vlhko

Odpoledne jsem vyrazila znovu do lesa.

Modelka předvádí zelené mechové šaty, hit podzimní sezóny 

Pár buků mezi smrky

Vývrat

Mlhavý podvečer v lese

Útulná zákoutí

Dutohlávka porostla téměř celý pařez

Při procházkách podzimním lesem dost často myslím na Samorosta, oblíbenou hru od AmanitaDesign.

Další kapradina tak napůl.

A tradičně, poslední den, v pondělí 17. listopadu, začalo sněžit. A my se vraceli domů.

Na Vysočině je fajn za každého počasí.