Na kole na Kamennou bránu

Na stará známá místa, tentokrát na kole. A asi poslední výlet s mým starým foťákem...

Nevadí mi jezdit po stejných cestách, na některá místa se i ráda vracím, ale zároveň ráda objevuju nová zákoutí.

Takto jsme se vydali i tentokrát - dostat se na známá místa jinou cestou.

Napřed jsme po zelené sjeli do údolí nad Modru. Na silničku, po které jsme pokračovali mírným stoupáním až skoro pod Velkou Homolu.

Stoupáme pod Veľkú Homolu. 

Krásný dubový les na skalnatém svahu

A zase trochu jiný dubový les na normální půdě. Krásně jsou oba dva.

Jak jsme stoupali výš, měnila se i skladba lesa a duby vystřídaly buky.

Krásné buky 

Na konci silničky jsme kousek kola vytlačili po chodníčku a dostali jsme se až na Kamennou bránu.

Tlačíme do kopce a tak se ohlížíme zpátky za výhledy na rovinu. 

Dolů bych to na kole jet nechtěla, ale na tlačení dobrý

Krásný les. Už jsme skoro nahoře.

Poslední ohlédnutí

Skalnatý hřeben Kamenné brány se táhne za Tromi jazdci docela daleko a pěkných míst je tam spousta. Kdysi (jenom asi 15 let dozadu, ale před dobou sociálních sítí a rozvinutých internetových map a telefonů) sem žádný pořádný chodníček ani nevedl. Nyní, v době, kdy v mapách najdete skoro každou stezičku a kamínek, začínají být v kurzu i dřív neznámá místa. Což je trochu škoda. Protože ne každý se vydá jen tak, do neznáma.

Našli jsme si pěkný plácek pod stromem, nasvačili se a Marek ulehl na měkký mech k dvacetiminutové siestě - ta se samozřejmě protáhla :). Ale mě to nevadilo. Běhala jsem po okolních skalkách s foťákem ve foto-rauši. Je tu krásně.

Javor rašil i na kořenech 

Křemen

Lišejník

Místo naší svačinky

Občasné výhledy mezi stromy

Stromy jsou tu roztodivné

Skály jsou tu též roztodivné

Krásný den

Malá jeskyňka (vlevo dole)

Zkroucený buk

Osamělá skalnatá ihla. Nebo snad ústa starce?

Mnohé kameny jsou porostlé měkkým mechem

Další solitér. Skoro jako na výstavě v Danubianě :)

Zase stromy...

Kouzelná zákoutí všude

Další lišejník.

A zrovna si tak fotím zajímavě propletený jasan s jilmem, když tu najednou foťák fotí skoro sám. Spoušť jakoby se zasekla na první poloze ostření ("namáčknutí"). A taky přestal fungovat displej.

Zkoušela jsem ho zapnout, vypnout, vyndat baterku. Nic. Pořád stejné.

A tak jsme vyrazili radši dál. Pár fotek jsem s ním ještě udělala, ale nemohla jsem si je ani zkontrolovat, co vlastně fotí. Ale stavový displej fungoval, expozimetr, ostření a další nastavení taky.

Vzali jsme to ještě přes Čermák a Hubalovú a nakonec ještě dolů kolem Fúgelky (už dělají novou hráz) a od Papierničky hore. 

Kukla 

Na druhou stranu od výhledu

Na zelené značce z Troch kopcov. Tu už foťák moc dobře neexponoval (a to jsem musela při úpravě fotky ubrat jas). Líbily se mi ty husté koberce bujné netýkavky.

 

Řeklo by se - jen 26 km, ale s 620 metry úhrnného převýšení. Stačilo.

Ano, foťák toho má dost za sebou. Mám ho 14 let, odhadem tak 5 tisíc fotek ročně udělám, zase až tak moc ho nešetřím - tahám ho na všechny výlety. A hlavně, před rokem a půl jsem s ním spadla na ledě - odnesl to polarizák a přišlo mi, že i objektiv začal být občas rozmazanější. Ale pořád fungoval. Ještě jsem s ním trošku "ďobla" o zem (spolu se mnou) i o Velikonocích při focení vodopádu. To mu rozhodně nepomohlo. Ale nevykazoval žádná vnější, ani vnitřní zranění. Fungoval dál jako vždy.

Ale člověk nikdy neví, co se může vevnitř stát. Kdovíco udělá prach, který se dovnitř taky musí časem dostat... vlastně až doteď fungoval perfektně a o to víc mě náhlá změna jeho stavu překvapila.

 

A tímto výletem začalo červnové řešení pokaženého foťáku.

Červen, měsíc výletů, příprav na dovolenou, zelené přírody... a já přijdu o foťák? 

Dostala jsem kontakt na servis. Ale ani ten si nevěděl s poruchou úplně rady. Ano, mohl by ho rozebrat víc, ale to už by se vzhledem k jeho aktuální ceně nevyplatilo.

Sice už nějakou dobu přemýšlím nad obměnou fotovybavení, ale když staré slouží, nerada měním za nové. A teď jsem byla nucena začít vybírat a řešit dilema posledních let - zůstat u zrcadla, nebo jít do bezzrcadlovky? Věrná značce zůstanu a bohužel zásadní problém při této změně je i jiný bajonet a tedy použití objektivů.

Taky rozhodně chci zůstat u DX formátu (APS-C). Fullframe je pro mé "domácí" použítí zbytečný (nemluvě o cenách a velikosti).

Nabízely se tři možnosti:

- pořídit si starší tělo z bazaru, které by mi ještě pár let vydrželo se starými objektivy a pozvolna přejít na bezzrcadlovku.

- pořídit si novou zrcadlovku a zůstat u starých objektivů

- pořídit si novou bezzrcadlovku a buď s konvertorem používat staré objektivy a přikupovat už nové

Každá možnost má svoje výhody a nevýhody. A nejde ani tak o použitou techniku (zrcadlo/bezzrcadlo), jako spíš o ostatní funkce nabízených modelů. Jednu chvíli jsem byla přikloněná na tu stranu, jednu chvíli na druhou, jednu chvíli na třetí. Studovala jsem různé články a recenze na internetu, taky si vypisovala ceny a svoje priority.

Nebudu vás napínat. Nakonec to vyhrála nová zrcadlovka. Jsem prostě "konzerva". Tak jako svůj předchozí foťák, který byl doprodej řady, která končila, tento vypadá, že dopadne podobně. 

Teď ty důvody, které mě přesvědčily přiklonit se k zrcadlovce:

+ můžu dál používat svoje objektivy (konvertor mezi bajonety sice funguje, ale víme jak je to se všemi konvertory...)

+ zatím větší výběr objektivů - sice nové už přibývat nebudou, ale v bazarech je konstantní přísun kvalitních skel od lidí, kteří na bezzrcadlovky přechází (ano, hned jsem si k novému zrcadlu jeden takový bazarový pořídila). A musím říct, podle dosavadní nabídky, která je k DX bezzrcadlovkám, bych měla dost dilema z malého omezeného výběru, špatných světelností (daň za menší a lehčí objektivy) a některých ohniskových vzdáleností. Jistě, že se dá špatná světelnost objektivu vyvážit vyšším ISO, které nové foťáky mají už vážně závratné, ale pak je tu hloubka ostrosti...

+ objektivy jsou bytelnější (kovové bajonety apod.) a lépe chráněné proti nepříznivým podmínkám okolí. S tím ale samozřejmě souvisí i vyšší hmotnost... Jsem zvědavá, jak se časem osvědčí plastové bajonety nových objektivů k bezzrcadlovkám.

+ stavový displej - na ten vážně nedám dopustit, dobře se na něj dívá (nemusím mít při nastavování foťák zvednutý) a rozhodně žere méně energie než displej, na což navážu dalším kladem zrcadlovek

+ větší výdrž baterie - čím míň barevných displejů, tím líp

+ absence nějakého DX bezzrcadlového modelu "mezi" (ani začátečník, ani profesionál; zkrátka nadšený fotoamatér). Ten jediný, který je v nabídce, má spoustu zbytečných funkcí, které nepotřebuji (opravdu nemám touhu stát se youtuberem nebo vloggerem, jak nově inzerují) - pořád je to foťák, ale už některé funkce natáčení videí začínají vytlačovat užitečné foto-prvky, které mi vyhovují.

+ cena: zrcadlo ve slevě + kvalitní objektiv z bazaru mě vyšly na stejnou cenu jako by stála nová bezzrcadlovka + 2 setové objektivy. Zdá se to málo, ale stále můžu používat svoje 3 staré, ale funkční a kvalitní objektivy. Zrcadlovka z bazaru by byla nejlevnější možnost, ale zase, foťáky nejsou kvalitní housle - s věkem prostě stárnou (samozřejmě i objektivy).

Ano, samozřejmě uvedu i nevýhody zrcadla:

- objektivy už budou v podstatě jen z bazaru (nebo fullframe, ale ty kvůli ceně taky jedině z bazaru...)

- víc mechanických částí, které se můžou pokazit - ale řekněme si, elektronika taky stárne - můj starý foťák je toho jen důkazem

- hmotnost a velikost - sice můj nový kousek je stále DX, ale hmotnost těla a základního zoomovacího objektivu je oproti bezzrcadlovce např. půl kila (ale zase, hmotnost mého nového není jiná od starého)

- starší technologie - přece jen, můj nový foťák je 7 let starý model. Ale zase můžu říct, že tím pádem osvědčený. A musím říct, že oproti tomu starému je to fakt velký posun.

Jasně, ještě bych takhle mohla pokračovat dál a dál. Ale zatím objevuju spoustu zajímavých nových funkcí - jen namátkou: gyroskop v hledáčku ukazující náklon (který můžu zapnout jediným tlačíkem rukou, kterou mám na spoušti), daleko vyšší hodnoty ISO než jsem byla zvyklá na mém "stařečkovi", o kvalitním snímači a ostřících bodech nemluvě.

Asi bych byla spokojená i s bezzrcadlovkou, ale svého rozhodnutí nelituju.

Starý foťák stále dokáže fotit, jen si snímek neprohlédnu na displeji a nedostanu se ani do menu nastavení. Ale stále exponovat můžu, nastavovat ISO, vyvážení bílé, clonu, závěrku, snímací režimy... zkrátka vše, co lze vidět na stavovém displeji nebo v hledáčku a nastavit tlačítky (a toho je stále dost). Vlastně taková podobnost s klasickou fotkou - počkat si, až ji "vyvolám" na počítači :) I baterka stále vydrží dlouho. Nafoceno má skoro 67 tisíc, což není málo, ale ani moc - závěrka je testovaná na 100 tisíc expozic. No, ale těžko říct, jestli ho někdy ještě použiju...

Každopádně - sloužil dobře. Teď ho čeká křemíkové nebe...