Kolem Javoříčských jeskyní

Krátká procházka předjarním lesem

Začátek března je naše pravidelné datum návštěvy Olomouce. Dvakrát jsme se vydali na běžky na Paprsek (2015, 2018) a dvakrát, kvůli nedostatku sněhu, jsme prozkoumávali okraje Nízkého Jeseníku (2016 - Rešovské vodopády, 2017 - Údolí Tepličky a Sovinec, okolí Náměště na Hané).

Tentokrát se po příjemném zimním lednu oteplilo a i když na sobotu slibovali na Paprsku mínusové teploty a malý poprašek nového sněhu, radši jsme si nechtěli kazit dojmy z předchozích let a využili i toho, že s sebou na malý výlet můžeme vzít i děti.

Zrovna jsem před víkendem četla v časopise, že Javoříčské jeskyně slaví letos 80 let od objevení a že jejich okolí je neméně zajímavé, takže i když v tomto čase má jeskyně zavřeno, rozhodli jsme se prozkoumat alespoň její nejbližší okolí.

Javoříčské jeskyně se nachází kousek od Litovle kousek pod vrcholem vápencového kopce Špraněk. Kolem něj vede i asi čtyřkilometrová stejnojmenná naučná stezka, po které jsme se vydali i my.


Pomník obětem 2. světové války. V Javoříčku bylo zavražděno 38 mužů při vypálení osady. 

K jeskyni je to do kopce (leží v nadmořské výšce 450 m.n.m.)

Vstup do Javoříčských jeskyní. V zimních měsících mají otevřeno jen některé dny přes týden. Asi aby návštěvníci nerušili netopýry.

Zborcením závrtu vznikla malá propástka Zátvořice

Od chaty Jeskyňka bylo vidět až na nedaleký Bouzov

Stará výletnická chata nad jeskyněmi 

U kameného ostrohu, kde kdysi stával hrad Branky (Zkamenělý zámek). Už se ani nedá říci, že je tu zřícenina, protože moc památek po asi 80leté existenci hradu tu nenajdete. A jeden z velkých pařezů nám posloužil jako stůl, kde jsme mohli rozložit svačinu.

Z ostrohu je pěkný výhled na malé údolí říčky Špraněk.

Jen ta zimní šedivá... (údolí proti proudu)

První fialové poslové jara

 A jsme u hlavní dnešní zajímavosti - skalní brána.

 

Funkcionalistické okénko...

Opravdu impozantní

 Malá jeskyňka

Ještě jednou :)

Odspodu, z boku...

Večer jsme trávili u kamarádů ve Velké Bystřici s kytarami a neděli jsme zasvětili Vlastivědnému muzeu (mají tu i expozici krápníků, tak děti přece jen nějaké viděly) a obžerství (Marek, dlouhé roky vegetarián, chtěl mermomocí ochutnat steaky ze 100 dní stařeného hovězího...).

Tak příští rok musíme už v únoru, ať máme větší šanci na sníh.