Pravda, obleva nebyla tak velká, jako tento týden, kdy teploty vylezly i ke čtyřem stupňům (v Brně deset, samozřejmě) a ještě skoro celou neděli propršelo. Ty z minulého víkendu se naštěstí pohybovaly kolem nuly, nebo mírně nad ní a ještě ne po celý den.
V pátek večer, kdy jsme vyrazili z Brna, byla teplota u Nového Města kolem -6 stupňů, takže pořádná zima. Vzali jsme to radši po hlavních cestách a s každou nižší třídou silnice se i zhoršoval její stav. Zatímco dálnice byla hladká, první třída měla v některých místech vyjeté koleje ve sněhu, který sem nafoukal vítr z polí. Na druhé třídě už holá silnice byla jen místy a v lese zmrazky. No, a o té třetí třídě radši nemluvit. Jen prohrnutá, s vrstvou uježděného zledovatělého sněhu, hrbatá a hlavně, se zatáčkami a prudkými kopci. A když tu byly projeté koleje, tak zatímco na první a druhé třídě byly čtyři, tady tři. Auto v protisměru tu prostě nesmíte potkat.... Zkratce kolem JZD jsme se po minulých zkušenostech radši vyhli.
Na dvoře už nás čekaly hromady odházeného sněhu na auto. Ještěže naši přijeli už ve čtvrtek, barák z nuly vytopili na příjemnou pokojovou teplotu a odházeli dvůr... s takovým předvojem bychom sem jen tak na sobotu a neděli rozhodně nejeli.
V sobotu ráno sněžilo. A čím víc sněžilo, tím víc teplota lezla nahoru. Nevlídného počasí jsem se nezalekla jen já a taťka a tak jsme vyrazili na průzkum okolí - aneb, v jakém stavu jsou stopy, které prohrnula rolba ve čtvrtek. Nebudu vás napínat, byly "zafúkané" :)
Zatímco na louce a poli leželo asi 10 cm sypkého prašanu, v lese ho bylo už méně. A hlavně, nedávno proběhla první vlna oblevy a větru, kdy dost sněhu popadalo ze stromů a udělalo do sněhu na zemi díry. A pak to celé zase zmrzlo, takže je povrch v lese značně nerovný. Díky aspoň za ten poprašek čerstvého sněhu.
V lese naštěstí po nedávné nadílce sněhu, oblevě a vichřici ležely jen ty stromy, které tu na nás čekají už od předloňského podzimu.
Chtěli by tudy vést lyžařské stopy, ale budou muset počkat na lepší sníh. Teď ji tady můžeme jenom prošlápnout my. Tu nám v lese snad hned nezapadne.
Trasa přes les má výhodu, že se neztratí tolik výškových metrů, které pak chybí při stoupání na Kamenici. Ale takhle postupně, traverzem s mírným stoupáním nám kopec až tak hrozný nepřipadal. Jen ten vítr, který nám hnal stále hustější sněžení do obličeje, nebyl dvakrát příjemný. A při zamračené obloze je kontrast na bílých pláních takřka nulový, takže stopa se ztrácí po pár metrech a stejně tak terénní nerovnosti. Aspoň je cesta o to více dobrodružnější.
Po dlouhé době vydíme vlek v Pasekách v provozu. Pro děcka akorát.
Horní část Roženeckých Pasek.
U Koníkova jsme se posilnili, otočili to a využili příznivého větru, který nás tentokrát poháněl z kopce dolů. Naše stopy, které jsme tu před hodinkou prošli, už byly jak jinak než zafúkané.
Doma jsme byli akorát na oběd.
Hromady sněhu a dřeva na dvoře. Ideální představa zimy na Vysočině :).
Ještě v sobotu večer volal bratr, že 18:40 je v Rozsochách, jestli by pro něj někdo nepřijel. Jelikož jsme se zrovna chystali hrát domino, které mamka vyhrabala kdesi ve starých hračkách, pronesl Marek: "Kdo prohraje, jede pro něj." a.... nebudu vás napínat... prohrál :)
Cesta byla dobrodružná. Sníh nebyl na většině trasy shrnutý a silnice nebyly ani posypané. Trojku jsme řadili jen výjimečně na opravdu rovných úsecích. Když jsme přijeli k přejezdu, akorát projížděl vlak, z kterého nám mával bratr.
V neděli už nesněžilo, teplota zase trochu povyrostla a sníh začal měknout.
Bratr si opět přivezl snowboard a kite. Odpoledne má prý začít foukat jihovýchodní vítr. Odvezli jsme se do Odrance, cesty už byly tentokrát prohrnuté a posypané, ale začínaly tát, takže to klouzalo stejně.
Nejdřív jsme všichni obuli běžky a vyrazili dolů na Kuklík. Z kopce se jelo parádně, což o to. Horší to bylo už nahoru. Teplota sněhu byla znát. Zatímco nahoře na Odranci byl jen trochu naměklý a v kousku lesa, který se projíždí, dokonce poměrně zmrzlý, dole v Kuklíku asi trošku natál a přimrzl, protože se už začaly dělat velké krystalky.
Jelikož jsme si byli vědomi svých slabin, času a ne zrovna ideálních sněhových podmínek, otočili jsme se zase zpátky k Odranci a s četným podkluzování vyťapali nahoru.
Po svačině se naše cesty rozdělily. Bratr se vydal prázdit pláně s "drakem", my mu nechali auto a vyrazili domů po svých (lyžích).
Zatímco na začátku občas vysvitlo slunko, jak jsme vyrazili do stopy, přihnal se mrak, mlha a vítr. Objeli jsme Metodku a když jsme sjížděli dolů na Paseky, museli jsme se sakra odrážet, aby jsme proti tomu větru z kopce vůbec jeli...
Koníci v Koníkově... kde jinde... :) Vzadu se v mlze ztrácí Kamenice. A na svahu se stále sjezdovalo.
Cesta z kopce celkem jela.
Nakonec jsme se napojili na naši včerejší stopu přes les, kterou dnes už někdo použil.
Bratr se tradičně vrátil za tmy... jako bychom ho neznali... :)
Vracíme se do Brna (les u Pohledce)
Nenajezdili jsme žádné dlouhé trasy, ale podmínky nebyly ani jeden den zrovna ideální. Ale alespoň jsme se trochu prohýbali a nadýchali čerstvého vzduchu. Tak snad sníh i přes současnou oblevu na Vysočině vydrží, ještě něco připadne a my si zopakujeme výlet v trochu lepším počasí (třeba jako před dvěma lety).
Skol!
Žádné komentáře:
Okomentovat