neděle 9. července 2023

Rakousko 2023 :: 4. den :: Piessling Ursprung, údolí Goslitzbach, Gleinkersee

Nohy ještě bolí, vedro je větší a větší, a tak údolní turistika pokračuje.

Což o to, hory okolo nás lákají. Vždyť kolem se nabízí tolik zajímavých vrcholů, které vidíme od stanu... ale naše nohy mluví jinak. Ještěže tu v Rakousku, je krásně i v údolích, a tak nás naše slabá kondička zase tolik nemrzí.

Tentokrát zase pár kilometrů popojedeme obhlédnout okolí vesnice Rossleithen, nad kterou pramení řeka Piesling. A to tak, že mohutným proudem vytéká z jezírka pod skálou. Velký průtok a spád využívali už několik století na výrobu mouky, na pohon hamrů pro zpracování železa a v posledních stoletích taktéž na výrobu elektřiny. Nad obcí se nachází takové malé "průmyslové" údolíčko.

Ukázka hamru. Kolo, které roztáčela voda a velká oj, která zvedala mohutné kladivo, které bušilo do železa.

 
Ve vesnici se nachází firma na výrobu kos a srpů. I když už jim stojí nová hala, podnik má dlouhou tradici.
 
 
 
 Stará elektrárna. Jen 2 km pod pramenem.

 
 Mlýn na mletí mouky
 

Dřevěný náhon k mlýnu. I se stylovou studánkou.

Řeka Piessling

Od pramene vede staré litinové nýtované potrubí.

Pcháč lepkavý

Krásně vybarvený prstnatec Fuchsův

Odkvétající hlístník hnízdák

Bradáček vejčitý

Kousek pod pramenem.

Piessling Ursprung. Nad námi obrovská skála. Nejen zdroj energie, ale i pitné vody.

Fotogenická kytka jarmanka větší

Lilie zlatohlavá

Hruštička - jaký roztomilý název pro docela roztomilou kytku

Rozčepýřený zvonečník klasnytý

Druhou část dne jsme se chtěli vypleštit na břeh Gleinkersee (hned vedle kempu je veřejná pláž). Už když jsme dole na křižovatce odbočovali, bylo nám divné, že tam stojí auta. Na slunku, ještě daleko od samotného jezera, ale kolem nic zajímavého. A čím dál jsme stoupali po silnici k jezeru, tím víc nám bylo jasné, jak vypadá ono velké parkoviště a příjezdová cesta (s parkováním při jednom okraji), když je u jezera narváno. Tak tady ne. Otočili jsme se, ponořili se do mapy, našli si údolí kolem nějakého potoka a radši odsud odjeli a míjeli další spoustu zoufalců jako my. Byla jedna hodina, neděle, krásný horký letní den, není se divit, že na tak krásné místo se hrnou davy.

Popojeli jsme na druhou stranu od kempu. Pod Grosser Pyhrgas, do ústí potoka Goslitzbach. Hledali jsme stín a chladný potok. Tu jsme ovšem nic takového nenašli. Údolí bylo krásné, což o to - nad námi se tyčil Grosser Pyhrgas, všude rozkvetlé louky, krávy... jen to slunce nemilosrdně pražilo téměr celou cestu údolím a žádný příhodný flíček u malinkatého potůčku jsme rozhodně nenašli. Když už byl, bylo místo okupováno krávami :) Stín jsme našli až po 2,5 km na konci údolí. Ale nevadí. Protože louky plné orchidejí to vyvážily - aspoň mě.

Kalkalpen s vrcholem Hohe Nock

Pětiprstka hustokvětá

Rostla všude

Nicméně hledali jsme stín a tak jsem si kytky nechala na cestu zpět.

Vpravo stěny Grosser Pyhrgas, vzadu před námi Kleiner Pyhrgas (2023 m.n.m.). A kravičky vypláclé ve stínu.

Konečně jsme našli kousek místa ve stínu, kde se dalo posedět. Sympatická chata je z roku 1927.

U chodníčku u potoka prstnatce Fuchsovy

Výhled z terásky od chatky dolů údolím.

Silenka

Kuklík potoční v květu a odvetlý

Pomněnek bylo ve stínu u potoka spousta

I lilie zlatohlavé kvetly

Konec údolí. U chaty jsme pojedli, chvilku spočinuli a vydali se zase zpátky dolů.

Grosser Pyhrgas vpravo, Kleiner vlevo. A přes cestu Goslitzbach. Potůček.

Panoramata jsou tu pěkná

Louky plné suchopýru a orchidejí

Macek


Pravděpodobně zase prstnatec Fuchsův? A co je to za ním za zajímavá dvě květenství?
 

Pětiprstka a atraktivní tráva třeslice

Pár kruštíků bahenních

Vemenník dvoulistý

Tužebník jilmový a pohled zpět na údolí. I když peklo, bylo tam hezky.

Vracíme se zpět ke kempu. Opět Kalkalpen. A všude udržované zelené louky.

Kousek od Spital am Pyhrn jedno staré stavení. Kromě malých vesnic a městeček jsou tu všude v obdělané krajina roztroušená stavení. Starý dům, stodoly, sad a všude louky.

Už bylo pět hodin a tak jsme usoudili, že by se u Gleinkersee mohlo trochu uvolnit místo. A taky že ano. Půlka aut už byla pryč a vstupné z 5 eur se snížilo taky na polovinu.

V podstatě by se dalo na pláž dostat z druhé strany (obejít celé jezero) nebo se vyplácnout na nějakou z mnoha laviček, které kolem jezera jsou rozestavěné. Ale zase tohle symbolické vstupné nás nezruinuje. 

Marek se vykoupal, já si poseděla ve stínu a pak jsme společně obešli jezero po příjemném chodníčku. Moc pěkné místo (takto večer, kdy se ty největší davy už rozpustily).

Z pláže na Gleinkersee.

Cesta kolem jezera. Nádhera.



Výhled zpět ke kraji. Vzadu pohoří Kalkalpen. Vlevo od domků u jezera je kemp a vpravo pláž.

Ve stromě veverka

Baštila šišku

Kolem jezera je nespočet zajímavých zákoutí

Kousek od kempu je podmáčená louka. Zrovna kvetla bukvice lékařská. Pár orchidejí bylo už odkvetlých.

Tužebník jilmový v zapadajícím slunci

Poslední pohled na jezero

Celková bilance:

  • autem celkem asi 40 km (místa byly kousek, jen jsme dost jezdili sem a tam)
  • pěšky 2,5 + 5 + 2 km, k Piessling Ursprung jsme nastoupali necelých 100 metrů výškových, údolím Goslitzbach pak nastoupali 150 metrů (cca 850–1000 m.n.m.)
  • 6 druhů orchidejí (2 nové druhy)

Kam dál?

 

:: Rozcestník ::

Žádné komentáře:

Okomentovat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)