Na přemrzlém sněhu už se lyžovat nedalo a tak jsme slunečnou a chladnou sobotu využili k práci a pořezali alespoň další dávku dřeva, která nám snad podstatnou část zimy vydrží. Zbytek víkendu jsme odpočívali, prováděli nějaké menší úpravy na kuchyni, já číhala na ptáky u krmítka a nakonec jsme se za soumraku i trochu prošli.
Ptákům sypeme rovnou na parapet u okna. Na blízkou břízu se jich vždycky slétne plno a pak už se jen střídají na okně. Většinou je to rychlovka, takže číhám poloschovaná u okna a čekám. Fotek prázdného parapetu či rozmazaných noh a ocasu mám spousty. Ale po nějaké chvíli, kdy se ptáčci řádně osmělí, dojde i na lepší fotky....
Někteří ale blíž nepřiletí. Jen posedávají na větvích, jako tihle zvonci.
Nejdřív se většinou osmělí brhlík, který přiletí z nedalekých douglasek.
Nejdřív se podívá všemi směry...
...a nacpe si plný zobák slunečnicových semínek (tu má jenom jedno, ale vleze se mu jich tam rozhodně víc).
Někdy i zapózuje.
Ale nejhojnější jsou stejně sýkorky koňadry. Těch je tu vždy plno. Některé smělejší, některé popadnou semínko a rychle si ho letí sníst do bezpečí březových větví.
Výchozí poloha
Zaskočena...
Často jsou ale zvědavé. Nebo možná spíš obezřetně pozorují, co se děje za oknem...
Jakmile má svou kořist, zdrhá.
Detail
Mezi méně početné patří drobná sýkora babka.
Ale i ta se dokáže pěkně nacpat :)
A samozřejmě nejroztomilejší a nejplašší je sýkora modřinka
V neděli, kdy bylo pod mrakem celý den, jsme odpoledne (už se začínajícím šerem) vyrazili na vycházku.
Mrzne
Led vytváří kolem potoka roztodivné skulptury
Zamrzá i mech
Kapky na klacku
Rampouchy nesmí chybět
Na kraj lesa jsme došli už za tmy a vraceli se přes vinohrady. Ještěže byl úplněk a jeho světlo se odráželo od sněhu. Další den ráno bylo zatmění měsíce.
Návrat přes vinohrady za svitu úplňku...
Žádné komentáře:
Okomentovat