Podzimní Egreš

odpolední výlet za podzimními barvami a novými výhledy

Kopec Egreš (544 m n.m.) v blízkosti Častej jsme poznali už před lety, kdy jsme kolem něj trochu zabloudili na kolách. Je výrazný, bokem všech turistických taháků. A zvlášť dnes v pondělí, kdy je na Slovensku normální pracovní den. Založení prvního samostatného státu mají jen jako významný den. Ale zato slaví aspoň 1. novembra sviatok všech svätých.

Chtěli jsme nějaký blízký cíl, protože ráno se nám, i když krásně svítilo sluníčko, nikam nechtělo. Vyrazili jsme až kolem půl třetí, kdy se rozpouštěly mraky, které se nasunuly přes oběd.

Zaparkovali jsme u mamy v Častej a vyrazili jsme Častovskou dolinou (v mapách se vyskytuje název Častianská, ale tak jí tu nikdo z místních neříká) do zvernice. Za loukou Gabčova, kde bydlela kdysi kamarádka Markovy babičky Gizela, zvaná Gitka, a nyní už tu horáreň nestojí, jsme odbočili na cestu kolem Egreša. Pak ještě na jednu, s pěkně pokosenou (vyžranou) travičkou, která nás prudkým stoupáním dovedla do sedla pod Egreš.

Ohlédnutí v Častovskej dolině. Tmavý podzim.

 

 Na kopci výhledy - Vysoká zalitá sluncem.

 

Kochal se s námi i dravec. Podle rozpětí křídel to musel být orel. Prý tu, ve střední části Malých Karpat jeden pár hnízdí...

Vrchol Egreše před námi

Na samotný vrchol už jsme se vydali po zvířecích stezkách - i když ta hřebenová je nejspíš vyšlapaná od lidí.

V lese naproti vede zelená značka směr Sklenná Huta

 

 V sedle proti slunci - charakteristický obrys Vysoké v dálce

 

Vlevo vzadu na konci Častovské doliny Častá. Vpravo vrcholky kopečků pokračujících na Velké Vápenné.

 

Stoupáme vzhůru do krásného podzimu

 

Častovská dolina, Častá, a pařez

 

Znovu Vysoká

 

 Ohnivé barvy podzimu. Nemohli jsme se vynadívat.

 

 Na hřebeni je většina listů nemilosrdně orvaná. A stromy tu taky zažívají krušné časy.

 

 Masiv Kelteku a Jelence

 

 Pohled směrem k Velkému Vápennému.

 

 Stromy všech tvarů

Výhled směr Sklenná Huta a Klokoč v dálce, mírně schovaný za stromem.

 

Slunci vstříc

 

Lesy všech barev

 

Znovu Keltek a Jelenec.

 

V trávě spousta pavučin

 

Torzo

 

Krásná podzimní rozfoukaná obloha.

Zpátky jsme sešli zase do sedla a pokračovali po cestě dolů do doliny, kousek výš proti proudu potoka.

Vysoká do třetice :)

Stinné údolí

 

 Salamandra škvrnitá. Musel být ztuhlý, chudák.

8 km, 300 metrů převýšení