Rozpálené Malé Karpaty

Horký srpnový víkend jsme trávili podvečerními procházkami

Víkend jsme si prodloužili o pondělí a úterý, protože v pondělí přijela Markova sestřenice, a tak jsme naplánovali společný program.

O víkendu, před nedělní bleskovou podívanou, jsme se jen tak potáceli. Bylo vedro, dopoledne, kdy teplota ještě nedosahovala třicítky, jsme se nevykopali ven, Marek ještě dodělával něco na balkoně, takže jsme zvládli jen návštěvu a malé podvečerní procházky, kdy jsme se i přes veškerou snahu a pomalé tempo pěkně potili.

V sobotu jsme si z Častej zajeli k Papierničce a prošli se stinným údolím.

Plážička u potoka. Marek si namáčí tričko.

 

 Po cestě. Tu je ještě vlhko a několik odstínů zelené.

 

 Niva potoka s tmavými olšemi

 

Okáč na bodláku. Oba ne úplně zaostření

 

 Babočka kopřivová na voňavé mátě.

 

 V potoku vody moc neteklo.

 

 Ve stínu lesa

V neděli jsme vyrazili taktéž v podvečer, tentokrát Žliabkom a s trochu prodlouženou trasou k dalšímu potoku, ze které Marek už nebyl nadšený. Teklo málo vody, tak si ani triko nemohl namočit.

Začátek Žliabku. Vody je žalostně málo.

 

 Kořeny tu nemají k vodě daleko

 

 V údolí byl příjemný stín, ale vedro bylo stejně

 

 Sluníčka sem mohutné buky moc nepustí

 

 Tento buk je obzvlášť mohutný

 

Na Zámčisko jsme se v tom vedru škrábat nechtěli, i když jsme vzpomínali na posledně, kdy jsme tu sledovali partu mlynaříků. Tentokrát jsme odbočili na bok, po žluté.

Pod Peprovcem. Na snímku je i srnka, ale schovaná mezi kameny

 

Přesvědčila jsem Marka k malé zacházce. Litoval toho :) Ale krásné bukové lesy je potřeba navštěvovat často, protože co nevidět je někdo pokácí.

Mimo značku

 

 Skoro vyschlý potok

 

 Dubovým lesem stoupáme nahoru

 

 Přes kamenné moře

 

 Na hřebeni tráva začíná schnout

 

Oba dva výlety byly asi 5–7 km každý, nevalného převýšení.

 

Dusno a vedro bylo správnou předzvěstí bouřky. Zapršelo jen chvíli, ale na obzoru jsme sledovali ohnivou šou. Jeden blesk vedle druhého, téměř nepřetržité hřmění. Ale bylo těžké zachytit nějaký blesk zaostřeně.

Prý si volí nejkratší cestu. To určitě - co ta vlnovka vpravo? :)

 

Tento byl pěkně ostrý a dokonce je vidět i místo úderu v mracích. Ale bohužel, zbytek blesku mimo objektiv. S 35mm se bouřka zrovna dobře nefotí.

 V pondělí a úterý jsme si víkend prodloužili.