Kolem Velké Hané

sobotní a nedělní dopolední cyklovýlety se stejnou trasou

Marek v sobotu dopoledne vyspával a po minulém víkendu, kdy jsme v Malých Karpatech vyráželi až k večeru, jsem měla silné nutkání začít den brzo, dokud je ještě aspoň trochu chládek. 

Vyjela jsem v devět. Malý okruh údolím Velké Hané do Rychtářova a po silnici zpět. 20 km, asi 180 metrů úhrnného stoupání.

Když jsem se za 2,5 hodiny vrátila (dost mě zdrželo focení a kochání se a taky jsem potkala v údolí jediné turistky - spolužačku s dcerou), Marek už byl vzhůru a prý jsem ho měla vzbudit. Tak, aby mu to nebylo líto, jsme v neděli vyrazili na stejnou trasu spolu. Ale už o hodinu později... :)

Samozřejmě, že jsem víc fotila první den, kdy jsem jela sama. 

Louky se táhnou celým údolím. Ještě kvetou.

 

 Decentní bodlák

 

 Čmelda si užívá posledních chrastavců

 

Samozřejmě kakosty (luční i bahenní), občas nějaký zapomenutý pryskyřník, spousta chrastavce, bodláky, krvavec. Jetel už odkvetl. Ale na ocúny bylo ještě brzo.

 

V lese u vody je příjemné přítmí

 

Stačí zaostřit na jinou vzdálenost a fotka má hned jinou atmosféru

 

 U potoka ani nežralo moc hmyzu

 

 Hladové kořeny. Trochu mi připomínají nohy Zavazadla z Pratchetových knih

 

 Na jaře je tu místa, v létě džungle

Na vlhčí louce kakosty bahenní. Obývané nejrůznější zvířenou

 

 V ranním světle

Perleťovec na bodláku. Nepočkal, než odložím kolo a přiblížím se...

 

 Ohlédnutí. Mokré nohy po kolena od rosy. V popředí krvavec toten.

 

Spadl strom přes cestu. Naštěstí ne na mostek. Ale stejně jeho trámy vypadají dost ztrouchnivěle, takže je jen otázkou času, kdy se zlomí sám...

 

Další kořeny. A kalná voda.

Krajem lesa

U mostku. Brodím

 Pěšky se dá pohodlně přejít. Ale ne s kolem.

Javor klen

Potok od Rychtářova

Začíná stoupání nahoru. Pak jsme se ještě s Hanou, tentokrát už steklou (Malou i Velkou) potkali v Dědicích, po starém chodníku podél vody, kudy jsem chodívala od dětství.

Kyprej vrbice u Hané

 Už je to trochu větší potok...