Cestou necestou...: Rakousko 2023 :: 6.den :: Návrat

úterý 11. července 2023

Rakousko 2023 :: 6.den :: Návrat - vyhlídková jízda a koupání

Cestou domů jsme si zpříjemnili kousek vyhlídkovou trasou a příjemným koupáním

Nechtěli jsme z dovolené skočit hned do pracovního procesu a tak jsme si dali jeden den volna na odpočinek. A počasí se stejně mělo pomalu kazit. Nakoupili jsme ve Windischgarstenu zásoby sýrů, špeku a dobrot a před polednem vyrazili.

Rozhodli jsme se pro cestu vrchem (dálnicí kolem Dunaje) a abychom nemuseli zajíždět až k Linci, vzali jsme to po okreskách a napojili se na dálnici až v Amstettenu.

A musím říct, že cesta z Windischgarstenu až do Weidhofen an der Ybbs byla poloprázdná. První úsek, než jsme sjeli k údolí Enns byla navíc velmi atraktivní.

Ještě na cestě z kempu do Spital am Pyrhn. Staré stavení, kde bývala dřív asi nějaká fabrika.

Spital am Pyhrn vznikla sloučením víc menších osídlení. Ve 12. století tu benediktini zřídili špitál. Ten byl později zrušen a sídlila zde kapitula a probožství V 18. století postavili barokní kostel. V roce 1945 v něm dokonce Maďarsko na několik měsíců ukrývalo svůj státní zlatý poklad.

Spital am Pyhrn má velký kostel.

Přilehlé klášterní budovy

Nad Windischgarstenem je krásně vidět na Totes Gebirge. Tak zase někdy...

Než jsme sjeli k údolí Enns, museli jsme překonat sedlo Hengstpass (985 m.n.m.). Pak už nás čekala jen cesta z kopce.

Čurpauza. Ennstalerské Alpy, hřeben který pokračuje od Grosser Pyhrgas na východ.

Na druhé straně cesty monumentální členitá skála Kampenmauer. A krávy, samozřejmě.

Silnice vede 20 km kolem řeky až k Enns. A údolí je vážně malebné. Taková Vrátná dolina na Malé Fatře. A nepotkali jsme ani auto.

V Altenmarkt bei Sankt Gallen jsme se napojili k řece Enns na silnici první třídy a s občasnými výhledy na vzdutou přehrazenou hladinu řeky jsme klesali až do městečka Weyer.

Město Weyer bylo zajímavé

Už chystají obchvat (tunelem), ale do té doby vede hlavní silnice (1. třídy) přes centrum...

Spousta zajímavých budov

Ještě jsme se přehoupli přes jedno nižší sedlo a v Weidhofenu jsme se dostali už do rušnější civilizace.

Weidhofen an der Ybbs. Mají tu hrad, kapli a kostel. A mnoho dalších památek, které jsme od silnice neviděli... Město je staré.

Kousek za městem se na kopci tyčí Sonntagberg s barokním poutním kostelem (716 m.n.m.).

Předtím, než vjedeme do úplné roviny, chtěli jsme si udělat malou přestávku. U řeky Enns jsme žádné místo neviděli a tak jsem podle atlasu vyhlédla, že zkusíme okolí města Kematen an der Ybbs. Poslední městečko před Amstettnem.

Snad v malém lesíku, který jsme míjeli, něco najdeme. První odbočka byla jen k bytovkám, v druhé odbočce se objevila cedule Naturbad. Úplně náhodou jsme narazili na přírodní koupaliště v řece.

Zaparkovali jsme ve stínu lesa, krátce pojedli a vydali se prozkoumat řeku, která byla v údolíčku pod námi. Za pět minut jsme sešli dolů a objevilo se sympatické místečko u řeky Ybbs, která je zde vzdutá kvůli jezu. Pár důchodců s vnoučaty, molo, dokonce i sprcha a voda čistější než v Gleinkersee. V takovémto horkém dni to bylo moc příjemné osvěžení.

Jak jsme nakonec zjistila, dá se důmyslným samoobslužným přívozem dostat na druhou stranu, kde je za zatáčkou další část přírodní pláže.

Sonntagberg jsme viděli i z druhé strany, od naší koupačky u řeky Ybbs - vidět je vpravo za vrbou na vzdáleném obzoru.