pátek 31. prosince 2021

Silvestrovský Černov

 Procházka nezvykle teplým odpolednem 

Původně jsme měli jet zase na chalupu, zase sami. Ale ze Štědrého dne jsme si málem odnesla covidový dárek a tak jsem trávila svátky v karanténě. No, nevadí. V dnešní době videohovorů nebyl problém se vidět a rozbalit dárky on-line. A aspoň jsem doma pořádně uklidila. To se taky hodí.

Kvůli tomu jsme však museli trochu posunout Markův příjezd ze Slovenska a už bychom nestihli chalupu. Teda stihli, ale jakmile bychom ji vytopili, museli bychom zase domů. A to se nám nechtělo. Tak po dlouhé době zkusíme Silvestra ve městě. Nebudu vás napínat, začátek nového roku jsme strávili nejlépe jak jsme mohli – prospali jsme ho :) Už párkrát se nám to osvědčilo. A ani městská kanonáda nás nevzbudila.

Ale zpátky k Silvestrovskému dni. Teplota vylezla až nad deset stupňů, občas vysvitlo i slunko. To by bylo škoda se válet doma. Při jedné cykloprojížďce v létě se nám zalíbila cesta z Černova do Ruprechtova, tak jsme ji zapojili do dnešního výletu.

Zaparkovali jsme v zatáčce v serpentinách za Račicemi. V posledních letech tu udělali hezké posezení u potoka a pár rybníčků. Sympatické. Parné létní odpoledne by se tu dalo strávit lehce.

Vyrazili jsme nahoru po asfaltce a pak po zelené k Černovu.

Vzala jsem si 105mm objektiv, takže jsem měla dost omezený pohled. Ale nevadí.

Dokonce vysvitlo sluníčko

Ve zdejších koutech lesa převládá buk.

 

Na Černově jsme se pořádně prošli kolem. V zimě jsou terénní nerovnosti rozhodně vidět líp, než v létě. Posledně jsme tu byli v červnu cestou po keltských hradiskách.

Drak z Černova


Skrz stromy bylo vidět do Rakoveckého údolí


I výhledy do okolních kopců

Na předním svahu Černova převládají dubohabřiny

Narušuje ho nepůvodní bukový hustník. Ale lepší než smrky.

Pohled dolů do údolí Rakovce, k Račicím a Pístovicím

Ochranný val

Instalace uměleckých děl v exteriéru

Mechové království

Po focení této fotky mi po koleni lezlo klíště! Koho by to napadlo?

Palmy

Kůra je hostitelem mnoha organismů všech barev.

Perníková chaloupka

 Po zelené směrem k Ruprechtovu

Památník ruským letcům, kteří zde zahynuli při pádu letadla na konci 2. světové války. Letěli od Brna, dostali zásah. Dva vojáci se zachránili (seskočili už u Kovalovic) a dva už to nestihli. Více k události zde.

Měděný les

Po zelené jsme sešli k potoku Podomici, který vytéká z ruprechtovského rybníka. A po proudu potoka jsme pokračovali zpět k autu. Moc pěkné údolíčko. Potok jsme přeskakovali několikrát, občas trochu blata, občas skalka, pěkné lesy a sníh s mlhou. Sympatické. Určitě tu nejsme naposledy.

Podomice. Více vody bude kvůli nedávnému tání.


Cesta nad potokem.

Příjemných 7 km. Teplo, občas sluníčko. Moc pěkná vycházka.

Přeji i Vám krásné cesty v roce 2022!


Žádné komentáře:

Okomentovat