Dnešní předpověď už neslibovala tolik slunce, ale tím jsme se nenechali odradit. Nakonec vyhrálo okolí Náměště na Hané. Údolí říčky Šumice a přilehlé lesy.
Auto jsme zaparkovali v Náměšti až na konci, pod lesem a vyrazili údolím po naučné stezce. Bylo tu o poznání více lidí, než jsme potkali včera cestou na Sovinec, ale stále v mezích.
Terezské údolí je velmi sympatické.
Mají tu pěkné louky, studánku. I cestu přes trochu toho bahna a zbytky sněhu jsme absolvovali.
Dole nás zaujala (tedy především Marka) cedule o blízkém hradisku Rmíz, které se nacházelo na kopci nad námi. A jelikož my jsme s Martinou povahy dobrodružné a chození mimo stezky se pranic nebojíme, vyrazili jsme stečí nahoru. Kopec to byl prudký, ale poměrně krátký.
Škrábeme se na Rmíz. Stečí. Bývalo tu sídliště lidí kultury nálevkovitých pohárů (4 tis. let př.n.l., doba měděná - konec doby kamenné).
Na místě, kde se nacházelo sídliště jsou dosud patrné valy, z nichž jeden byl dokonce kamenný a jde tak o nejstarší odkrytou kamennou hradbu ve střední Evropě. Dále se tu našla keramika, zvířecí kosti a kamenné a kostěné nástroje. O tři tisíce let později zde žil i lid popelnicových polí. Opodál se nachází i mohylová pole s žárovými hroby.
Nahoře jsme se napojili na cestu, přešli val a narazili i na kraji kopce na příjemné místečko s ohništěm a mírným výhledem (zakrytým větvemi stromů) na údolí.
Že by původní rytina? ;)
V mapě jsme si vybrali směr, kam tak chceme jít, občasnou odbočku zkonzultovali s mapou a kochali se lesem, kde rozhodně nebyla nuda. Chvilku smrkový, najednou čistě listnatý, tu borovice, javory, tam buky, duby, modříny, tam smíšený... Příjemná různorodost.
Různé typy a stáří lesů se tu střídali co chvilka
Příjemná asfaltka vinoucí se v kopcích nad údolím. Na kolo jak stvořená.
Mladá generace
Napojili jsme se na žlutou značku. Lesy vzrostlé...
...a mladé.
Zpátky v Náměšti Marka zaujmula cedule "pivovar", a tak jsme se jali prozkoumat, kde tu nějaký sídlí. Našli jsme sympatickou hospůdku zasazenou do rodinného domku - pivovar Jadrníček. Tak jsme si dali pivo, limču a utopence a nakoupili nějaké to pití i do zásoby s sebou.
Aby Marek lépe vytrávil alkohol před další jízdou autem, ještě jsme se zašli podívat k Náměšťskému zámku. Tento zámek byl postaven v 18. století a nahradil tak Dolní zámek, dole v městysu, který byl poté upraven na sladovnu. Ještě před Dolním zámkem tu nahoře, u toho Nového, stával středověký hrad.
Zámek Náměšť na Hané.
Kromě zámku tu mají i hrad. Teda, jeho zbytky.
K zámku vede nejedna lipová alej.
U zámku jsou v půlkruhu vystavěny malé domky, původně tkalcovské. Dnes často přestavěné na větší.
Malý domek, malé okno a v něm... (počkejte si až vám pohyblivý gif ukáže)
Nutno dodat, že výraz kocoura byl stále stejný, ani se nepohnul. Tak nevím, jestli to nebyla plyšová atrapa :)
Jelikož v Náměšti v hospůdce nevařili a Martina začala mluvit o jiném pivovaru poblíž Olomouce s výbornou kuchyní, nalákala nás a my se vydali ještě skoro na druhý konec Olomouce, do Chomoutova, kde se nachází pivovar Chomout. A nutno podotknout, že kuchyně byla výborná (a piva taky, jak Marek naznal z ochutnávky zakoupeného portfolia).
Tak tak jsme stihli Martinu hodit na zkoušku sboru, pobalili si u ní věci a frčeli zase domů.
Dnešní výlet se taktéž vlezl do 15ti kilometrů a příjemně nás zdejší prostředí překvapilo. Takže třeba se sem někdy vrátíme, třeba s kolem.
Žádné komentáře:
Okomentovat