Vysokou známe dobře, byli jsme na ní několikrát. Ale vždy jsme způsobně šlapali po stezce k vrcholovému vysílači a kříži. Jenže, mě na mapě vždycky lákaly ty části hřebene, kam oficiální cesta nevede. Jen úzké stezky vinoucí se v jarním jasně zeleném porostu medvědího česneku.
A teď, na jaře, bez listí na stromech, jsou výhledy na malokarpatské kopce nejlepší.
Na zahrádkách to kvete
Z Čermákovy lúky směrem na Hubalovú většinu krásných bukových porostů poškodila ledovka z předminulé zimy. A lesáci tak otevírají nové průhledy – netradiční Skalnatá.
A to už jsme skoro na Vysoké. Fotogenických stromů a jejich torz je tu spousta.
Obzory už se blíží. A moře česneku taky.
Houba.
Tady to je. Nové výhledy. A rozhodně jsme tu nebyli jedinní.
Severní skalnatý hřeben Vysoké prudce klesá dolů do údolí vedoucího k Rohožníku. A otvírá výhledy na Vysokou, Pohanskou, Plavecký hrad, Klokoč, Čiernu skalu, Veterlín, Keltek, Taricové skaly, Červený Kameň, Kuklu, Veľkou Homoľu, Skalnatú... zkrátka Malé Karpaty jako na dlani.
Panorama (kliknutím na fotku ji otevřete ve větším rozlišení).
Vápenná před námi s krásně viditelnými bralami Malé Vápenné. Vzadu hřeben Veterlína a Čela, za kterým možná někde vykukují Záruby. Vlevo vzadu Pohanská s Plaveckým hradem. A dolů klesající hřeben Vysoké.
Plavecký hrad a Pohanská. A skály Malé Vápenné
Skály, které tvoří s masivem Vysoké takový skalnatý půloblouk předělený potokem. Na těchto skalách jsme byli v březnu 2014.
Rozsypané Taricové skaly.
Trocha květeny
K březnu ve vrcholových partiích Malých Karpat neoddělitelně patří sněženky.
Výhledů se zkrátka nejde nabažit...
V popředí Taricové skaly. Vzadu vpravo výrazný hřeben Kukly a vlevo dole pod ní trochu září hrad Červený Kameň. Dalekohledem byl parádní...
Druhá strana výhledu je více zarostlá lesy a rozhodně není tak zajímavá. Rohožník s lomem a Záhorské borovicové "moře".
Trochu bližší výhledy...
Veľká Homoľa odsud moc jako homoľa nevypadá.
Dominantou první části hřebenu je starý javor.
Vítr nebo ledovka... každopádně to byla síla...
Ohlédnutí zpět
Už mnohokrát focený, děravý, houbami prolezlý...
Většina krajiny je ještě taková zimní, spící...
Keltek v pozadí.
A ještě krátká zastávka cestou dolů na česneku...
Roste tu nejen česnek
Příjemný, konečně jarní, výlet. A zápis o něm přidávám 7.9. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat