Vzali jsme na víkend Martinu s dětmi. Takže o zábavu postaráno :) Tříletý Matýsek a pětiletá Anička dokážou zaplnit program snadno.
V sobotu poprchávalo, takže jsme s dětmi podnikli jen malou vycházku po okolí. Byli jsme venku jen asi půl hodiny, ušli pomalým krokem tak kilometr a i přes to mi Anička kousek před domem položila zkoumavou otázku: "A bylo to zapotřebí, zajít až tak daleko?" :)), "Ano, Aničko, bylo." odpověděla jsem stejně vážně, ale cukaly mi koutky. Děti zkrátka znají i složitější větné konstrukce a rozhodně se je nebojí použít.
V neděli se mraky roztrhaly a vysvitlo sluníčko. Jeho teplé paprsky ovšem podstatně ochlazoval studený silný vítr. Nevadí. Děti jsou otužilé, my se dostatečně oděli a vyrazili na okruh Panský chodník-Medvedia skala-Tri kopce-Kukla-Tri kopce a domů. Jen deset kiláků. Matýsek se většinu cesty nesl v postroji a Anička byla dostatečně zaměstnaná lesem.
Kotě je víkend od víkendu větší. A my vyrážíme na trasu.
Zase koukám stromům a houbám pod sukně.
Janovec na Medveďce
Stoupáme. Matýsek statečně valil vzůru taky. V jedné ruce kámen, v druhé klacík :)
Zdejší růžová hornina.
Našli jsme lebku, velkou. Smrděla. Anička žadonila, že si ji chce odnést domů. Moudrá maminka povolila jen zub :)
Stromy v hlavní roli
Tento javor jsem fotila před sedmi lety (hned první fotka). To byl čerstvě zlomený, od té doby krásně obrazil.
Blížíme se ke Kukle. Na hřebeni rostou roztodivné stromy. Třeba i tento zakrslý modřín (smrek červený).
Houby rostou především na kmenech...
Na Kukle. Tentokrát jsem vylezla nahoru, ale hned valila zase dolů. Vítr a můj strach z výšek není dobrá kombinace, zvláště na této "vzdušné" rozhledně.
Přehlídka stromů pokračuje: takový lahvovník... chudák, přišel o půlku těla...
Hotový ježek (bez klece...)
Potůček
A v potůčku kořeny.
Večer jsme stihli ještě zajet na Červený Kameň, koukli na nádvoří, proběhli příkopu a nakoupili pečivo v Častovské pekárně.
V pondělí jsme jen chvilku děti vyvětrali na hřišti, pobalili se a vyrazili do Břeclavi na vlak. Martina s Aničkou a Matýskem odfrčeli do Olomouce a my jsme se vydali prozkoumat Mikulčice (v příštím příspěvku).
Víkend to byl moc fajn. S dětma byla zábava, všichni ve zdraví přežili, takže příště zas! Třeba zase na běžkách v Jeseníkách.
Žádné komentáře:
Okomentovat