Víkend jsme si užili v Malých Karpatech, Martinu i s dětmi naložili v Břeclavi do vlaku a co s načatým odpolednem?
Krátký výlet v okolí by neškodil. Nedaleko ležící Pohansko jsme navštívili vloni na jaře. Tak co třeba Mikulčice? Další velkomoravskou památku?
Zakoupili jsme si lístky do nově postavené expozice, průvodkyni jsme měli jen pro sebe.
Slovanské hradiště Mikulčice bývalo významným a rozlehlým centrem oblasti v dobách Velkomoravské říše. V celém areálu byly nalezeny základy dvanácti kostelů, knížecího paláce, zbytky mostů, hradeb a spousta hrobů.
Kostelíky byly většinou malé. Na větší stavby si asi netroufli. A proto asi bylo kostelíků tolik - a ne jeden, dva velké.
Po zániku velkomoravské říše hradiště postupně zaniklo a kameny ze staveb si nejspíše roznesli místní na stavbu obydlí v nedalekých vesnicích.
Kousek od Mikulčic, na druhé straně řeky Moravy, na Slovensku, u vesnice Kopčany stále jeden podobný kostelík stojí - kostel sv. Markéty Antiochijské.
Kopčany – pár let stará fotka z mobilu – zastávka cestou domů.
Ale zpět do Mikulčic:
Replika jednoho z nalezených knoflíků, které si věšeli zámožnější obyvatelé na oděv.
Prošli jsme si areál v příjemném zapadajícím slunci.
Největší bazilika.
Kostelíky byly většinou maličké. A bylo jich tu 12. Většina kousek od sebe.
Pohled na akropoli
XI. kostelík za hradbami akropole. Rotunda s dvěma kulatými apsidami.
V rozsáhlém přilehlém "anglickém" parku bylo docela dost lidí. Pouštěli draky, jen tak se procházeli... Pro okolní dědiny zasazené mezi poli a vinohrady je zdejší utěšená krajina určitě příjemným zpestřením.
Jdeme po valu, kde se kdysi vypínaly dřevěné hradby.
Příjemné sluníčko...
...a kopřivy čerstvé jako na jaře.
Pozůstatky hradeb jsou stále patrné.
Podzim je tu. Ocúnů byla plná louka.
Příjemné odpoledne a podvečer. Někdy bychom měli okolní lesy projet na kole.
Žádné komentáře:
Okomentovat