pátek 14. srpna 2015

Rozpálená Vysočina 8.-9.8.2015

Před vedrem prvního srpnového týdne jsme se jeli trochu ochladit na Vysočinu.


Už druhý týden v kuse teploty na 30°C - spíše se blížící pětatřicítce. To není nic pro nás. A tak jsme se po práci v pátek sbalili, naložili kola a frčeli směr Vysočina.

Marek si ještě ve čtvrtek večer stihnul píchnout dušu, při transportu kol se mi ztratila matka na uchycení předního kola, nestihli jsme vůbec nakoupit, ale zvládli jsme to nakonec i bez toho.

Ještě večer jsme měnili dušu a plášť na zadním kole a hledali vhodnou matku, kterou stáhneme náboj předního kola. Podařilo se a já mohla konečně na svůj první cyklovýlet po zdejších koutech Vysočiny. Vždy jsme to tu brázdili na běžkách nebo pěšky, na kolách poprvé - i když do zdejších koutů jezdím od malička.

Jelikož mělo být vedro i na Vysočině, rozhodli jsme se vyrazit zavčas. Na sedmou budíka a v osm do sedel. S sebou jen trochu vody, plavky, čtení, malá svačinka.

Trasa přes Koníkov, Odranec, Kuklík, Kadov, Blatky, přes les do Cikháje do Tisůvky na oběd a zpět přes údolí Sklenského potoka, koupačka na Sykovci a přes les zase dál... Celkem asi 50 km, s necelými 1000 metry úhrnného převýšení.

pozn. v mapě je jako zpevněná cesta nakreslený úsek mezi Kuklíkem a Kadovem. Zpevněná je - rozsypaná stará asfaltka, plná makadamu. Průjezdná jen pro traktory!

Vyrážíme. Pole před sklizní.


Z Blatek do Cikháje, nad Fryšavou.


Sražená voda - rozvodí Černé moře - Severní moře. Takhle si to tu razí Svratka. 




Na Sykovci už byla voda zelená. Ale příjemně foukalo a my tu vydrželi ležet asi 3 hodiny.


Valíme zpět. Mírné klesání hladkého asfaltu Pražské cyklostezky č. 1 v úseku Pasecká skála-Koníkov.


Neděle se nesla v duchu pracovním. Natírali jsme futra, polehávali a večer, až futra vstupních dveří zaschla a my mohli zamčít, vyrazili jsme na podvečerní procházku po okolí. Dokonce mi byla chvilku i zima :)

Obilí už je pokosené.


A ráno budíček na pátou a rovnou odtud do práce. Bohužel zacpaná Svitavská cesta na příjezdu do Brna nám protáhla cestu skoro o hodinu. Jinak by se to dalo za hodinu do Řečkovic zvládnout. Ale za ten pohodový klidný nedělní večer to ranní vstávání stálo. Už se těším na příště.

Žádné komentáře:

Okomentovat