Tak konečně jsem
po dvou letech vyjela někam na Silvestra. Minulé dva roky jsem trávila
poslední den roku v knížkách, jelikož krátce po Novém roku mě čekaly
ošklivé zkoušky a zápočty. Teď byl konečně trochu pokoj.
Chata
ležela až na konci údolí. Za poslední zastávkou autobusu asi ještě 1,5
km. Kolem se rozprostíraly lesy, kopce a louky s osamělými staveními.
Chata byla krásná dřevěná s dvěma kachlovýma kamnama. Nakonec nás ji obývalo kolem
kolem 25 lidí.
Sněhu bohužel zatím moc nenapadlo. Jen takový poprašek. Něco připadlo druhý den, ale na běžky se ještě nedalo. Zatímco ve městě dole byla nechutná inverze, tady svítilo celou dobu sluníčko.
Dole
pod chatou byl maličký rybníček, který zamrzl snad až na dno –
bubliny byly vidět pěkně hluboko. A také se v něm daly nalézt zamrzlé listy leknínu,
akorát ty už jsem nezvládla vyfotit, protože jsem nechytla slunko a
hlavně rybníček zapadl sněhem a pak jsme na něm bruslili a hladký led rozryli. Okolní kopečky zajišťovaly ideální terén na bobování – nejlepší byly
krtince :)
Na loukách v okolí chaty se rozkládaly obrovské stromy s nádherně pokroucenými větvemi a vykotlanými kořeny...
Svou krajinku vytvářely i krystalky sněhu...
U potoka led a sníh a voda vytvářely zajímavé struktury... hlavně docela fotogenické
Jeden
den jsme se byli projít na Malý Javorník. Na hřebenu byla krásná
námraza.
Nejvíc nás teda uchvátily modříny... Jak z Mrazíka.
Zimu
tyhle fotky navozujou docela spolehlivě, akorát teď při plus pěti i více
stupních je to takový zvláštní. Chtělo by to zimu. Dneska jsme si
chtěli zajet na Stupavu na sjezdovky, ale ráno pršelo. Hm... to je zima.
Jsem zvědavá, jestli letos narozdíl od loňska stoupnu na běžky.
Sjezdovky jsem si koupila nový, takže by taky neškodilo.
No, tak, ať sněží...
Žádné komentáře:
Okomentovat