Vzpomněla jsem si na to dneska, když jsem
šla ráno do školy. Začalo sněžit. Sice to skoro okamžitě na zemi tálo,
ale sněžilo, pomalu, líně, potichu. Ale on to nebyl letošní první sníh.
Toho jsme si užili, když jsme jeli 20. října na Vysočinu k pratetě,
jelikož měla 80. Ještě na letních gumách – na hřebenu ve skoro osmistech
metrech jazyky přes celou silnicu. No bylo to veselé. Ale nejkrásnější
asi bylo, když jsme vjeli mezi Ježkovicema a Ruprechtovem nebo Podomím a
Senetářovem do lesa. Krásně žlutooranžový buky a na nich nános sněhu.
Škoda, že jsme nezastavili a nevyfotili to, protože to byla nádhera.
Tunel z barevných větví, ten sníh do toho. Fakt krásnej podzim smíchanej
se zimou.
Tak když už nic, tak je tu alespoň fotka z okolí
Strachujova, kam jsme jeli za pratetou (je to kousek od Jimramova). Dole
vlevo v rohu je vidět Strachujov, převážně teda jeho JZD. Vlevo nahoře v
kopcích je potom SNÍH. Bylo ho víc, ale roztálo to. Počasí bylo nic
moc, takže podmínky pro focení ne zrovna ideální. Ale mám to ráda tuhle
krásnou zvlněnou krajinu Vysočiny. Sice je to díra po granátu (pardon),
ale krásná díra.
Žádné komentáře:
Okomentovat