Jarním lesem na koloběžkách

Velké kolečko na koloběžkách rozkvetlým lesem – Velká Haná, Rychtářov, Malá Haná, Ruprechtov, Ježkovice.

Přes týden se oba nacestujeme do práce dost, a tak když máme příležitost vyrazit přímo z domu a domů se vrátit, neváháme. I když je to třeba po místech známých. Ale vždy se dá trasa nějak obměnit.

Tentokrát jsme naplánovali trasu velkoryse. Ale bylo krásně, tak je třeba užít si do sytosti pučícího a kvetoucího a vonícího jara.

U Velké Hané pole se záchodovými štětkami devětsilu :)

 

 

Jarní kvítky začínají.

 

 Tento úsek mám nejradši. Haná se tu klikatí, všude spousta malých "pláží".

 

 Vody teče dost a je čistá.

Marek měl dlouhý telefonát, tak se posadil na spadlý kmen stromu a já stihla udělat po okolí dvě kolečka, každé s jiným objektivem :) A že bylo co fotit! 

Sasanka hajní všude

 

 Skoro jako z květináče.

  

Z květů jsme nadšeni nejen my, ale především hmyz. Zde dlouhonoska na plicníku.

 

Sasanka hajní z podhledu

 

Dlouhonoska na dymnivce

Cestička se vinula nad řekou, mezi koberci sasanek.

Místy se k sasankám hajním přidala i sasanka pryskyřníkovitá

Na pár místech zůstaly ještě zbytky o něco dřívějších jaterníků

 

 

 Dymnivky vyhledával i jeden z prvních jarních motýlů - žluťásek řešetlákový.

Prvosenka k jaru prostě patří...

Nejspíš zápalice žluťuchová. Velmi podobná sasance hajní, ale vyšší, rozvětvené stonky nesoucí několik menších květů a jen pět okvětních lístků.

Nějaká divoká včela na plicníku

Plicníků tu kvetlo opravdu dost. A tyhle květy jsou výjimečně všechny ve stejné vzdálenosti, takže stejně zaostřené :)

 Zblízka

Kupodivu bylo poměrně sucho, takže loukám jsme se tentokrát nemuseli vyhýbat. A s koloběžkami můžeme lépe i přes mostek a nemusíme tak brodit, jako s kolem. I když taková jarní koupel nohou ve slunečném teplém dni dokáže být příjemná.

Kopec do Rychtářova jsme střídavě jeli, střídavě tlačili.

Před Rychtářovem jsme se museli zastavit kvůli rozkvetlým mirabelkám. Včely bzučely a opodál se ozývalo nejspíš kůzle přiblblým: "éééééé" :)

Mirabelka začíná kvést 

 

 Bílá záplava květů

 

 

Z Rychtářova kolem Hrádku dolů do údolí Malé Hané a pak nekonečným stoupáním Zajbotu až do Ruprechtova. Tam jsme si sedli už na zahrádku, dali si jídlo a nabrali síly na poslední úsek do Ježkovic a dolů do Drnovic a domů.

Po nové lesní cestě z Ježkovic. Je to sešup. Já jela pomalu, abych se mohl kochat. Tu už dole u potoka. 

Potok tu dělá pěkné zákruty. A některé stromy, dle oranžových teček, půjdou asi zanedlouho dolů.

Na kraji lesa

Na pařezu houbičky

Domů se západem slunka - mirabelky budou.

 

Moc pěkný den, ale měla jsem toho dost. Ještěže to bylo dolů z kopce. 

30 km a skoro 400 metrů převýšení. Myslím, že náš dosavadní koloběžkový rekord.