Jarní Vysočina

Prozkoumáváme nová blízká zákoutí

Zase jsme se trochu vrátili v čase. Ale už i tu byly třešně dávno odkvetlé.

V pátek jsem musela do práce, ale Marek měl volno. Tak mě nabral v Brně a vyráželi jsme z Brna. Na chalupě jsme se ještě potkali s našima, kteří odjížděli v sobotu. A než odjeli, tata nás v sobotu dopoledne zavezl na Lísek (ano, chtěli jsme se svést jejich novým autem), odkud jsme vyrazili prozkoumat další nepoznaná zákoutí blízkého okolí kolem Velkých Janovic.

V Lísku. Voněl.

 

Příjemná cesta v polostínu

 

Na kopci nad Lískem je příjemné posezení s lesním barem, který zásobuje nedaleký hotel Skalský dvůr. V nabídce jsou nápoje a nějaké dobroty.

Rozrazil kvetl všude

 

 Výhledy na jih. Bystřice vlevo.

 

Krásné louky, vlání, výhledy. Paráda.

 

Někde byly pampelišky odkvetlé a o kousek dál teprve kvetly

 

 V lese byl příjemný chládek.

 

 Smrkový se střídal s malými pruhy bukového

 

 A někde byly paseky s ponechanými modříny.

 

 Nad Orlickými horami to bouří.

 

 Malý Lísek. Sympatické místo.

 

Podmáčená louka plná pryskyřníku a rdesna. Ještě nějaký ten týden a možná by se tu daly najít nějaké orchideje...

 

 Dál Malým Lískem. Nemilosrdně praží.

 

 Osvěžení v tmavém lese

 

 Už jen kousek.

 

 Tu už to mají pampelišky za sebou. Bohdalec je zase trochu vykosenější...

Jenom nějakých 8 km, ale kochali jsme se.

Počasí bylo celý víkend dost nestabilní, takže jsme se spokojili jen s výlety po okolí.

V neděli jsme vyrazili na obligátní Kamenici. Trochu oklikou přes PP Vlčí kámen.

V místních lesích je buků poskrovnu. A starých. A teď na jaře září.

 

 Na vrcholu Samotín je taky paseka. Ale už mladé boučky v krásné travičce...

 

 ...a úžasně zelené mladé modříny.

 

PP Vlčí kámen má ochraňovat kousek bukového lesa. Škoda jen, že plot obory je dávno zvalený. Je tu spousta starých buků, které už odumírají a nová generace nepřirůstá, protože je beznadějně ožraná. Na jednu stranu se té zvěři nedivím. Co taky, v těch mrtvých smrkových lesech?

 

Chvíli jsme tu poseděli a užívali si genia loci.

 

 

Pohled zespodu

 

Šťavnaté bukové listíčko

 

A na Kamenici co by kamenem dohodil :)

Stoupáme na Kamenici. Občas se z lesa vyvalil oblak pylu.

 

Na vrcholu Kamenice bylo po čarodějnicích velké spáleniště, které se jim, vlivem silného větru, asi trochu vymklo, protože bylo ohořelé i okolní borůvčí a vedle stojící smrk měl ožehlé větve. Evidentně to tu měli pod kontrolou... A to tu u toho bývají místní hasiči...

 

Na vrcholu se nahánělo několik otakárků. Ale neposeděli. Tohle byla jediná výjimka.

 

 I tu kvetl všude rozrazil

 

Po loukách jsme klasicky sešli dolů a vydali se po oblíbené cestě.

Tu je hezky v každé roční období. Chodila tudy babička? To už se nedozvím...

 

 Co by to byla návštěva Vysočiny bez potůčků :)

 

Odpoledne se přehnala bouřka a večer jsme se šli ještě trochu projít a domluvit se na opravu střechy.

Pohled na východ - bouřkové mraky nasvícené od zapadajícího slunce

 

Na kraji cesty podivná zmutovaná pampeliška.

 

 Většina zbytků suchých trav byla oblepena plži nejrůznějších barev a vzorů

 

 Byl to rychlík, tak je trochu mázlý... :)