Z Pístovic do Šumic

 Z Pístovic přes Olšany a Viničné Šumice až na Starou Poštu.

 

Poslední srpnová neděle. V sobotu zapršelo a neděle měla být bez deště a teplá. Ideální pro pěší výlet. Abychom dostáli našim plánům, museli jsme vyrazit busem už v 8:30 do Pístovic.

Po včerejším dešti bylo vlhko a příjemně pod mrakem. Různorodé odstíny zelené barvy na vegetaci všude kolem nenasvědčovaly, že už se blíží konec prázdnin a podzim je za dveřmi.

Vydali jsme se po nové žluté značce, procházející kolem geologických zajímavostí v okolí. Okraj Drahanské vrchoviny je v podstatě rozvrtán menšími či většími lomy. Některé jsou stále aktivní (Opatovice, Luleč, Olšany, Mokrá-Horákov), a spousta těch menších už zarostla, nebo brzo zaroste. A po některých nás provede právě nová turistická trasa.

Nad "Stolovou horou" mezi Pístovicemi a Lulčem se zvedá pára.

V lese kapalo ze stromů, všechno nacucané, zelené, téměř pralesní.

Mladé habry

Je libo bílou kávu k nedělní snídani? :)

První zastávka byla u nenápadného lomu mezi Pístovicemi a Nemojanami. Narazili jsme na něj před pár lety při zimních potulkách. V létě je to pěkný prales.

Starý lom

Dál nás cesta vedla nad Blatickou dolinou.

Dubový prales

A dolů k potoku Luštínek, který nás překvapil svým vydatným tokem.

Luštínek

Další zastávka byla u Manzurské skály. Další opuštěný a zarostlý lom s jezírkem. 

Manzurská skála. Na konec srpna letošní vegetace věru nevypadá...

K Manzurské skále vede i kus staré cesty. Někudy odsud kámen museli vozit.

Houba na houbě

Pak už jsme se napojili na modrou značku, která nás dovedla do Olšan.

Koníci u Olšan

Počkali jsme si na otevření hospody (v 11 hod) u rybníka, dali pivo, limču, kafe a nanuka a vyrazili s malou zastávkou ke studánce dál.

V Olšanech u rybníka

Žlutá pokračuje i dál z Olšan směrem na Habrovany.

Lom v Olšanech. Půlka se bude revitalizovat, na druhé půlce se ještě dotěžuje.

Pak žlutá značka pokračuje k lomu Panská skála nad Habrovanami. My jsme se ale vrátili zpět na cestu Vandrovnici, po které už jsme taky v uplynulých letech šli několikrát. Byla to sympatická zpevněná cesta, teď z ní asi bude asfaltka. No, co už.

Z Vandrovnice jsme sešli na zelenou z Habrovan a dolů do Vítovického údolí. A pak hned zase nahoru ke Třem Studýnkám. Konečně oběd.

Krásný bukový les na cestě ke Třem Studýnkám

Voda tu vyvěrá na víc místech. Tohle je nad zídkou hlavního pramene.

Hlavní pramen, který už není moc silný. Ale posezení kolem vyzývá ke svačině :)

Vystoupali jsme až k Žalmanově kameni

Dál jsme pokračovali směrem na Vildenberk, ale neodbočili jsme k němu a vzali to rovně až nad Šumice.

Kmen je vyvrácený, ale některé kořeny ještě drží. A takto kmen obrůstá.

Procházka nad Viničnými Šumicemi poskytovala pěkné výhledy. Sice trochu omezené vlhkostí, ale nevadí. Nakonec jsme viděli i přistávat letadlo na nedalekém brněnském letišti.

Zelená pole vypadají skoro jarně.

Tu asi dřív vinohrady bývaly. Ale kdo by se lopotil v takovém kopci? Svahy, někde s četnými terasami, zarůstají. Škoda.

V Šumicích kluci naplánovali zastávku v místním pivovaře, kde si dáme nejen pivo, ale i oběd. Bohužel jsme přišli po třetí hodině a vaří jen do půl třetí... Tak jsme si dali pivo a tlačenku a přeplánovali odjezd. Původně jsme chtěli autobusem v pět z Vítovic, ale našli jsme spoj ze Staré Pošty, kde je taky hospoda. Tak jsme vyrazili přes pole dál. Snad budou mít otevřeno.

Viničné Šumice se zarůstajícími svahy.

Tu ještě existují normální polní cesty a malá pole, takže se dá dostat z jedné dědiny do druhé jinak, než po silnici. Aspoň někde není zoraná každá meza... Vpravo se leskne Rousínov, vlevo se zvedají kopečky Drahanské vrchoviny.

Na Staré Poště otevřené měli, takže jsme se pěkně najedli, pokecali a chvilku po zavíračce v sedm nám jel autobus.

Celkem jsme našlapali 22 kiláků, stihli 3 hospody a já si ještě zvládla spálit ramena. Doma jsme byli v osm večer. Celý den venku.