Dolina Hlboče a Smolenice

Podvečerní procházka

Vzali jsme si dovolenou, abychom si ještě trochu prodloužili víkend. A domluvili jsme se s kamarády, že jim ukážeme, jak vypadají jarní Malé Karpaty.

Zaparkovali jsme u kostela a vyrazili na krátký oblíbený okruh.

U kostela roste stará lípa. Má už přes 300 let.

Dolina Hlboče, na začátku května už pěkný prales.

Vodopád utopený ve stínu tekl. Čůrkem, ale tekl.

Pohled zpátky z vyhlídky na dolinu Hlboče a Molpír, vrch na kterém se rozkládalo hradisko.

Na vápencových skalách pryšce. Z kosatců zatím jen listy.

Ze skalek se člověk zanoří do prosvětleného lesíku

Na louce nad dolinou. Tam teprve začíná ten pravý kopec. Ten v pozadí je jen Čelo, boční hřeben vedle nejvyšších Zárub.

Snědek na louce

Z horní louky jsme to vzali dolů, přes další louky táhnoucí se kolem zámku až do dědiny. K tomu krásné solitérní stromy, podvečerní slunce... paráda.

Borovice

Smolenický zámek. Kolem něj prolétá letadlo. Do půlhodiny se na oblohu vznesly i dva balony.

Šťavnatá jarní zelená

Už začali sekat.

Zašli jsme se nahlédnout k zámku. O kolik lépe vypadá tato bašta než betonová hlavní věž.

Pryskyřníku byly plné louky. Pampelišky (púpavy) už odkvetly.

Rybníček zapadaný listím z loňska...

Nezdálo se to, ale nakonec jsme nachodili šest kilometrů.