Minulý výlet se nám tak zalíbil, že jakmile se naskytla příležitost, využili jsme jí.
Tentokrát jsme si přivstali a vyrazili už autobusem v osm. Do Nových Sadů s námi s koly jel ještě jeden starší pár. Zatímco ráno ve Vyškově byla pěkná kosa (dlouhé nohavice, mikina a bunda), v Nových Sadech bylo před devátou už pěkně teplo, že jsem musela pár vrstev hned shodit.
Líné sobotní dopoledne na Drahanské vrchovině bylo příjemné. Skoro žádná auta, příjemný vánek, paráda.
Vyrazili jsme přes Otinoves do Nivy, kde jsme odbočili na červenou a prověřenou příjemnou cestou jsme dojeli až na Oborský dvůr.
Alej z Nových Sadů
Na rozcestí. Větrák nad Rozstáním, Kojál se ztrácí mezi božími muky a levým stromem.
Rybník u Oborského dvora
Kakost luční se čmeldou
Louky u Oborského dvora
Stoupáme podél obory. Vypasená.
Tentokrát jsme prověřili cyklostezku vedoucí podél údolí Luhy, na kopci.
Kousek před Sloupem svačíme. Podzim už se hlásí.
Projeli jsme Sloup a zanořili se do přítmí Pustého žlebu. V letním žáru je pobyt zde příjemný. Dnes už bylo ve stínu docela fryšno. Na mikinu a bundu. Zvlášť, když se člověk veze z kopce.
Jedna z mnoha v Pustém žlebu
Suchým žlebem už jsme se trochu zahřáli. A pak směrem na Ostrov a Krasovským údolím až ke Kojálu. Největší stoupání dnešního dne.
No a pak nás čekal sešup přes Krásensko do údolí Malé Hané a vyhlídková jízda až k přehradě.
Údolím Malé Hané.
Poslední úsek k přehradě
Zdroj pitné vody... ještěže bereme z Drnovic.
Další cesta byla po naší oblíbené krkolomné zkratce šíleným svahem, pak přes bahno, potok a úzkým údolím na cestu podél přehrady.
To nejhorší je za námi. Už jen vytlačit kolo ze spodu Kateřinského údolí na asfaltku.
Samozřejmě, ještě 2 kopce kolem přehrady a pak už jen dolů a dolů.
Celkem něco málo přes 60 kilometrů. Takové rozloučení s cyklistickou sezonou.
A jelikož jsme byli už o půl paté doma, občerstvili jsme se, vysprchovali, převlíkli do slušného a vyrazili do Zámecké zahrady obhlídnout Marsmelouna a Lunalóna (následující příspěvek).
Žádné komentáře:
Okomentovat