Za orchidejemi na PR Hašky

Výprava mezi řepkovými poli a voňavým lesem za kvetoucí nádherou (PR Hašky, Malhotky, Černčínská lípa a Černecký hájek).

Tento rok je příroda trochu opožděná. A tak, když se udělalo konečně pěkné odpoledne, dokonce chvílemi i na krátký rukáv (věc na letošní květen nevídaná), využili jsme ho k výletu na blízkou přírodní rezervaci Hašky a Malhotky, kde by nějaké orchideje mohly ještě kvést. Přibrali jsme i naše. Auto jsme odstavili v Černčíně.

Vydali jsme se nejprve k Černčínské lípě, kterou si pamatujeme z dávného výletu na kolech s kamarády. Už je to dost dlouho. To mi bylo asi tak dvanáct :) A kdyby si nevšiml Marek, možná bychom onu lípu i přešli. Pamatujeme si, že stávala víc osamoceně. Teď je zarostlá mezi ostatním porostem na mezi. Prý je tu už od třicetileté války.

 Do rozsochy lípy se dá i vylézt.

 Od lípy je to kousek k hornímu okraji přírodní rezervace Hašky, která spolu s přírodní rezervací Roviny a národní přírodní památkou Malhotky tvoří trojici chráněných území s pozůstatky stepních společenstvech na zbytcích pastvin a sadů. Typ krajiny, který zde, mezi lány a meliorovanými potoky, jen těžko najdete.

My jsme se porozhlédli jen po severním cípu, ale určitě by stálo za to zavítat i do jeho dalších částí. I tak jsme tu našli spoustu chráněných rostlin.

Cestou krajem pole. Potkali jsme i pocestného.

Hlaváček letní. Chráněný, už se tak často nevidí. Ale tu ho je dost. Krásně kvetl na kraji pole.

Trávy

Krásně kvetoucí a až nepříjemně "smrdící" hloh.

Jeden exeplář orchidejí jsme našli hned na začátku, ale stačilo sejít trochu dolů a už jsme se mohli kochat větším počtem.

Hned nahoře na nás čekal jeden vstavač nachový. Charakteristický svým tmavým stonkem a tmavými horními částmi květů a pupeny.

 

 

Tohle byl fešák. Největší široko daleko.

 

Naopak vstavač vojenský, má světlé horní části květů a pupeny, a tmavší ty spodní.

Kvetlo jich tu spoustu. Hlavně vstavačů vojenských.

Krásný den

Kytky mají výhledy

Z orchidejí by tu prý měl růst ještě strevličník pantoflíček, ale vloni při obhlídce nebyl nalezen. Orchideje ale nejsou jedinými vzácnými rostlinami, která tu můžete najít.

Pipla osmahlá

Chvilku jsme se tu porozhlédli a pokochali krásným výhledem do okolí. 

Výhled k hřebenu Ždánického lesa. Vpravo les Černecký hájek. A kvetoucí hlohy.... a řepka.

 

 

Nedaleký vrchol Hradisko. Řepka všude.

Vracíme se zpátky na kraj lesa. Kolem prosvětleného pole.

V lese už panuje ale úplně jiná nálada. Stinná. A vonící konvalinkami.

Konvalinky, mařinka vonná a zběhovec plazivý. Bílo-modrá kombinace jarních dubo-habřin.

PR Roviny na obzoru. A po nedávných deštích jezírko uprostřed řepky.

I ta hloupá všudypřítomná řepka má své kouzlo.

Krásná chajda, a klasická jarní žluto-zeleno-modrá kombinace. V dálce PR Roviny.

Ohlédnutí zpátky na PR Hašky

Na kraji lesa se rozprostíraly modré porosty kamejky modronachové.

Krásné modro. Mohli jsme si oči vykoukat.

Medovník meduňkolistý.

Kamejka s pryšcem... a řepka.

NPR Malhotky. Leží v nižší nadmořské výšce než PR Hašky a bylo to znát. Tu už orchideje odkvétaly. Zdejší rezervace se ještě více podobá stepím.

Krátce jsme se občerstvili a ponořili jsme se zpátky do tmavého lesa.

Černeckým hájkem

Na kopci jsme se napojili na žlutou. Vedla krajem prosvětleného lesa. Krása.

A na kraji pole porosty hlaváčku letního.

Někdo příkopy kosil a pokosil i hlaváčky. Tak jsem si jich nasbírala do vázy. A kupodivu se držely asi týden. Ale moc nevoněly... 

Krátký výlet do "Toskánska" :) zalitého večerním sluncem. Dole Černčín, vlevo vzadu se zvedají Větrníky. A vzadu Drahanská vrchovina.

Přeháňka na Drahanské vrchovině. Pod mrakem je vidět charakteristickou siluetu vysílače Kojál. Je tu vidět odevšad.

Celkem asi 8 km. Krásné slunečné odpoledne a spousta krásných kytek. Jaro prostě stojí za to!