Listopadový víkend jsme si prodloužili z obou stran dovolenou. Hlavně jsme odpočívali, přikládali do kamen, chodili na malé procházky po okolí a dávali dohromady novou hračku - traktůrek, který jsme pořídili, aby nás táta taky někdy vyvez... :) třeba do lesa na dřevo.
V pátek jsme si vyšlápli klasicky na Kamenici. Samozřejmě, celý den svítilo krásně sluníčko a jak jsme vyšli ven, nasunuly se mraky.
Po loukách nahoru.
Z podzimu už toho moc nezbylo
Břízy musí být
Poslední barvy podzimu
Na sluníčku bylo příjemně
Ve stínu už o poznání chladněji
Někde ani do večera jinovatka neroztála
V sobotu jsme vyrazili zase na druhou stranu.
Modříny ještě drží barvy podzimu
Na sluníčku, v závětří... bylo božsky
Bílá prdelka :)
Buchťák
Míchov
Poslední paprsky
Břízy a za nimi prudké kopce kolem údolí Svratky
Prosíčka a blonďaté krávy z Jimramovských Pavlovic
Ta pravá podzimní...
Příjemné podvečerní světlo (v případě listopadu jde o odpoledne...)
V neděli jsme se přiblížili do Jimramova a šli obhlédnout, jestli se i letos urodily trnky.
Jsou tam.
A v trávě hromada ulit
Letos jich je trochu méně, ale jsou stejně sladké.
Věž Jimramovského kostela
Prosíčka
Trochu horší vyvážení bílé, ale zato perfektní výhled na zříceninu hradu Skály (Štarkov).
Výhled z Prosíčky ke Sněžnému. Pravá vysočinovská klasika...
V pařezu
Cestou zpátky jsme se zastavili nasbírat pár trnek na trnkové víno. Už se kvasí.
Zbytky léta
Když jsme večer, už potmě, vykoukli z okna, nestačili jsme se divit. Bílo. Jemný poprašek. Vydržel do druhého dne, trochu i přibylo. Ale jen tak lehce... přece je teprve listopad...
Výhled z koupelny.
Zase jsme to vzali přes les.
Tudy vede cesta...
Oranisko na fotkách z Vysočiny nesmí chybět
Kamenná mohyla stojí v našem lese už několik let. Jako děcko si ji tu nepamatuju. Ani nevíme, kdy se tu objevila a kdo ji tu udělal. Ale zdá se mi, že je každým rokem víc a víc na šikmo. Ale možná to záleží na úhlu pohledu.
U studánky. Moc tam toho neteklo...
Zasněžený les
Přípravy na zimu v plném proudu
Žádné komentáře:
Okomentovat