Včerejší výlet nás unavil jen trochu, ale větší výpravu už jsme neplánovali. Jen procházku po okolí. Bylo krásně slunečno, foukal čerstvý vítr a na poobědovou vycházku jsme se těšili.
Už když jsme přicházeli k lesu, viděli jsme, že tu něco nehraje.
Všechno bylo v takovém zvláštním oparu, i když obloha byla krásně modrá.
V lese nám to došlo. Všechno bylo pokryto souvislou vrstvou žlutého prachu - pylu. Člověk ani nepoznal, kde je blato.
Ale kdyby šlo jen o poprašek. Jenže pyl, při každém zavátí větru, vytrvale sypal po celém lese a vytvářel doslova mlhu. Od kroků v suchém listí se nám prášilo.
Vylezli jsme raději na louku, ale tam do nás zase nemilosrdně pralo ostré odpolední slunce
Občas se z lesa uvolnil celý oblak pylu
Nažloutlý obzor od rozptýleného pylu. Nebylo úniku.
Vzácná chvilka bez pylu.
Samozřejmě i na chalupě bylo všechno zaprášené, mezi oknama, spáry mezi kachličkama na chodbě, auto.... Tak snad se stromy brzo vypráší, abysme mohli využít krásného počasí.
V neděli večer proběhla výměna obyvatel - dojel bratr s rodinou a tetu se sestřenkou jsme odvezli na vlak.
V Lísku se zase pasou ovečky. Museli jsme u nich zastavit a pokochat se. Taky bych chtěla být místní ovcí - s takovým výhledem...
Spousta čerstvých jehňátek, která se sotva držela na nohách.
Tohle bylo úplně čerstvoučké, maminka ovečka nás bedlivě hlídala pohledem.
Neteř má šest let a její schematické obrázky jsou neskutečně výmluvné. Zatímco ona pokojně spí, její mladší sestra spát nechce a prohlíží si knížku a maminka se na ni zlobí, že ještě nespí. :D
V pondělí se vzduch už vyčistil a my si mohli udělat malou procházku podvečerem.
Někde nad severem Drahanské vrchoviny byly bouřky. Vznikaly postupně - zatímco vlevo už se kovadlina rozpouští, vpravo teprve probíhá konvekce. Občas se ozvalo i tu mohutné zahřmění.
Břízky a remízky. Klasika.
Vzadu Prosíčka.
Temný les
Světlo na konci
Dlouhé stíny na úbočí Kamenice
V pondělí jsme podnikly s neteřemi krátký výlet za místními zvířátky. Nejprve jsme navštívili koníka Matěje s kozami a pak se zašli podívat na telátka do JZD.
Pampeliškové lány. Kam se hrabe řepka.
Dnešní čerstvě narozené.
Včerejší. Sotva se zvedalo.
Už v sobotu v kravíně v Telecím a i teď mi to přišlo neskutečně smutné, jakým způsobem se s nimi zachází. Tele je hned po narození odstaveno od matky, aby mohla dávat mléko. Mladá telátka jsou zavřena samostatně do kotců a krmena mlékem a granulemi. Vím, že odstavit mladé po nějaké delší době od krávy by bylo pro všechny daleko víc stresující, ale kdyby je aspoň dali dohromady...
No není těmto ovcím líp? Mají skutečnou trávu, jsou spolu, mají prostor a nemusí se mačkat ve smradlavém kravíně.
Žádné komentáře:
Okomentovat