Letošní rychlý nástup jara - nebo spíš léta? - posunul přírodu napřed. Na začátku května už jsme si připadali spíš jak na jeho konci.
V pátek jsme vyráželi odpoledne z Brna a hned se zasekali ve dvou kolonách na dobrou hodinu.
Čekání v kopci mezi Kuřimí a Čebínem nám zpestřil zajíc, který si jen tak seděl pár metrů od štrůdlu aut.
V sobotu jsme vyrazili na plánovaný výlet. Večer u krbu jsme vybrali putování po starých památných stromech v okolí Telecího. Začali jsme rovnou na začátku dědiny, u Pajkrova dubu, jemuž je přisuzován věk až 500 let.
Pajkrův dub - dub letní s obvodem kmene 550 cm. Ještě neolistěný.
Pampelišky, klasika květnových luk na Vysočině.
Dál jsme pokračovali údolím podél Svratky.
Na četných loukách pěkně pralo slunko
Ještě je to taková malá říčka...
Kvetoucí smrky. Kdybysme tak věděli, co nás čeká zítra...
U hromady klád na cestě jsme se zastavili, pozorovali třpytící se kapičky pryskyřice a hlavně, všichni jsme, s nosy zabořenými u dřeva, nasávali tu úžasnou lesní vůni.
Některé úseky Svratky vypadaly moc malebně.
Blatouchy nesmí chybět.
Krásný hřbitůvek u Krásného.
Další památný strom - lípa v Krásném. Obvod kmene skoro 500 cm, stáří asi 250 let. A těsně vedle ní krásně opravená chaloupka.
Lípa v celé kráse
Kmen hned vedle dveří.
Zpátky do Telecího jsme museli přejít přes kopec. Cesta postupně stoupala do kopce stinným lesem.
Budou letos borůvky?
Ještě kus před sedlem jsme vyšli na louky a pole v okolí usedlosti Maděra. Je tu několik statků rozesetých po okolí. V jednom z nich mají i Skauti základnu.
Krásně tu kvetly třešně
Lípy všude
Pampelišky, ty se neomrzí
Další třešeň
Nad Telecím řepka. A krásný výhled na malé kopečky v okolí Poličky.
Značka vede přes JZD. Tak jsme pozdravili krávy. Oč lépe by jim bylo na pastvině...
Blížíme se k hlavnímu hřebu dnešního dne - Lukasově zpívající lípě v Telecím.
Pampelišky tu rostou všude, i v kmeni lípy
Toť ona. Skoro 1200 cm obvod kmene a stáří odhadované kolem 600–700 let.
Opět nalepená na stavení, podobně jako Pajkrův dub nebo lípa v Krásném. Prý se takto stromy sadily, aby chránily domy či vytahovali vodu ze země.
Její kmen je opravdu mohutný a celý členitý, pokroucený, plný boulí, záhybů a dutin. Z druhé strany je ve stromě i dutina, v které prosvítá dokonce žebřík :) Vpravo si všimněte - rozkvetlá švestka a z její spodní části kmene vyrůstá bříza.
Pod lipou jsme si poseděli na lavičce, něco pojedli a hlavně si užívali pohody v jejím stínu. Oproti lípě v Krásném a Pajkrovu dubu byla tato už pěkně olistěná.
Telecí samo o sobě, i kdyby nemělo tyto dva stromy, je zajímavou dědinou. Má jen něco málo přes 400 obyvatel, ale táhne se v údolí kolem potůčku od Svratky až na úpatí Luckého vrchu 6 km. Není tu žádný chodník, jen domy rozptýlené ve svazích kolem cesty. Moc bočních ulic tu není, jen jedna, vedoucí ke kostelu a škole.
Nejsou tu jen klasická dřevěná lidová stavení
Opevněný kostel ze 14. století se hřbitovem.
.... i se Zvonicí ze 16. století a všudypřítomné nezbytné lípy
Ještě je tu jeden kostel, novější (19. století), evangelický a u jeho hřbitova je hrobů daleko víc. I tu, podobně jako v Jimramově, kde jsou kostely a hřbitovy taktéž odděleny, se potvrzuje, že na Vysočině převládali evangelíci.
Jelikož jsme procházeli kolem hospody, nešlo nezastavit na jedno. Na tom sluníčku člověku vyschne v hrdle.
Třešně v plném květu
Výhled na Telecí od evangelického kostela směrem na Lucký vrch (kopec na obzoru).
Ovečky u cesty
Vzácná polygonální stodola
Mnoho ze starých stavení je nově opraveno.
Na lípě rozstou pampelišky, na švestce bříza a na vrbě smrčky :) (vpravo vzadu za stodolou trčí větve Pajkrova dubu).
Příjemný výlet, 12 km a tři památné stromy.
Žádné komentáře:
Okomentovat