Z Ramzové na Paprsek 3.3.2018

První a zároveň poslední běžkařský výlet letošní sezóny. Ale stál za to.

Už v pátek jsme vyrazili k Martině do Olomouce s plánem v sobotu ráno popadnout běžky a vlakem se přiblížit do Ramzové. Jelikož jsem se o našem plánu zmínila i minulý víkend v kruhu rodinném, přihlásili se hned dva další zájemci - taťka a brácha.

Vyrazili ráno z Vyškova, zabrali jedno přetopené kupéčko, my (já, Marek, Martina, Jürgen a Eva) k nim přistoupili v Olomouci a před desátou jsme vystupovali na Ramzové. Jürgen si vyzvedl v pujčovně zamluvené běžky, namázli jsme v závětří na sluníčku modrý vosk a vyrazili do stopy.

Na rozdíl od výletu před třemi lety

Před prvním dnešním sjezdem se kocháme Obřími skálami.

Na rozdíl od výletu před třemi lety byly trochu jiné teplota. Nyní nebyla rozhodně výš než -10 °C. Příjemný březnový víkend :)
Ale stoupáním a prvním sjezdem před Petříkovem jsme se náležitě zahřáli.

Petříkov jde už nějakou dobu objet po této pohodlné cestě. Idylka.

S malou pauzou na ochutnání meruňkovice od Evčiného včerejšího spolucestujícího v kupé, jinak náhodného běžkaře (poznal ji prý podle běžek ;) ) jsme vyrazili zase dál na cestu. A pěkně přes Smrk. Teď, s opravenou cestou, pěkným sněhem a prohrnutou stopou to byla pohoda. Dřív to bývalo horší.

Cesta na Smrk

Údolím kolem zapadaných kaskád na potoce

A idyla na Smrku (1127 m.n.m.)

Zapadané smrky na Smrku

Minimální vítr, sluníčko, asi -5°C... co jiného si tak běžkař na hřebenu může přát? Snad lepší viditelnost. Kraličák jen trochu vystupoval z oparu.

Ohlédnutí ke Smrku

Šerák, Keprník a ti další...

Sněhuláci.

Výhled z Brousku. Vpravo vzadu vystupuje bílá čepička Kralického snežníku (1424 m.n.m.). A jinak vpravo Polsko, vlevo ČR.

Na Paprsku byla opět každoroční Jesenická 24 hodinovka....
Chata byla sice přeplněná, ale celkem rychle jsme si našli místo, dlouhá fronta byla díky obsluze neskutečně rychlá a borůvkové knedlíky jako vždy famózní!

A jelikož jsme nebyli dvakrát trénovaní, vzali jsme to rovnou dolů. Ale sníh nebyl úplně ideální - do kopce sice nepodkluzoval, ale dolů to zase moc nejelo. Skoro celou cestu jsem musela bruslit. Až pak od odbočky na Smrk se to trochu rozjelo.

U Císařské boudy

Při dojezdu do Ramzové už se začal zvedat vítr a když jsme po čaji a pivu v hospodě čekali na vlak, byla nám pěkná zima.

Celkem 18 km, tak akorát na úvod sezóny, která ovšem zároveň i končí. Alespoň něco.

V neděli jsme, zmožení, odpočívali a zvládli jen krátkou procházku k Chomoutovskému rybníku. Bruslit by se dalo, kdyby bylo na čem.

Neurony

O týden později jsme díky plusovým teplotám nevěřili, že jsme vůbec někde lyžovali. Do Olomouce jsme se podívali znovu, tentokrát za kulturou - na výstavu slovenského významného sochaře Jozefa Jankoviče, jehož výstava tu právě končila.