V sobotu jsem sice absolvovala třídní sraz s gymplem, ale neděli jsem nechtěla jen tak proležet doma. Zvlášť, když bylo tak hezky.
Dlouho jsme vybírali trasu, která by byla vhodná i pro malé děti, zajímavá, různorodá a ne moc dlouhá. A kde nebude tolik lidí. Nakonec jsme se rozhodli pro Holštejn a cestou zpět se ještě zastavíme do Rudic.
Louky a remízky nad Opatovicemi. Škoda jen toho oparu, kterého jsem se musela zbavit větším kontrastem.
Zatímco na údolích ležel opar, nahoře na Drahanské vrchovině krásně svítilo sluníčko a vzduch byl čistý. A k tomu ty barvy a teplo. Skoro jako takový příjemný srpnový den.
Na Holštejně jsme byli naposledy, když jsme slavili na Baldovci bráchovu třícítku, což už je nějaký ten pátek... A v Rudicích, no, to už bylo ještě dřív...
Začali jsme obědem v holštejnské hospůdce a dali si tradiční smaženou Nivu. Jak jinak, tady :)
Co je zajímavého na tomto kaštanu? Ano, nemá klíněnku.
Barvy podzimu.
Hrad nad námi
V jeskyni Hladomorna/Lidomorna. Je to tam velké a kluzké (jak si někteří mladší účastníci na živo vyzkoušeli).
Znovu pohled na hrad.
Stoupáme nahoru
Moc tu toho nezůstalo
Ale výhledy za to stojí. Zvláště ty podzimní.
Holštejn jako na dlani.
Nemohli jsme ani vynechat propadání Bílé vody.
U Rasovny zrovna něco zaměřovali. A my se pokochali novým mostem. Aspoň už nedělá takový randál, jako ten starý.
Pak nastal přesun do Rudic, konkrétně k lomu Seč na jejím okraji. Bývalo to moje oblíbené místo, ale za ty roky se z něj stala dost velká turistická atrakce. Dřív o něm skoro nikdo nevěděl a málokdy jsme tu na někoho narazili, teď tudy proudí davy. Škoda. Ale pořád je tu hezky.
Bylo tu i místo s dolováním čerstvějšího data.
Dají se tu najít ložiska parádního jílu všech možných barev.
Barev není nikdy dost.
Kulička s jílu.
Stará hruška
Příjemný výlet po starých známých místech. A asi poslední záchvěv letošního babího léta...
Žádné komentáře:
Okomentovat