kterak jsme krásného dne využili a Tematínským okolím pobloudili...
Má
být pěkně, ale přece nebudeme vstávat násilím. Po probuzení ještě řádek
parket, poslední rozmyšlení trasy, oběd (test, zda saturejka tlumí
ničivé účinky fazole) a hurá na cestu. Je to přece jen kus. Až za
Piešťany. Do dědiny Lúka.
Zaparkovali jsme na konci dědiny a vyrazili po modré značce údolím
s vápencovými bralami na hrad. Ten leží poměrně daleko od okolitých
dědin v kopcích Považského Inovce v nadmořské výšce 564 m.n.m. (konec
Lúky má asi 200 m), takže nás čekal ještě kus cesty. 2 hodiny a asi 5 km
stoupání.
Je tam. A čeká na nás...
Údolí bylo dlouhé a začalo se zvedat až ke konci a kopec byl
nekonečný. V sedle pod hradem nás nějaká schvácená paní poslala opačným
směrem, ale nakonec jsme se na hrad úspěšně dostali.
U vstupní brány
Na jednom z nádvoří tábořila parta nadšenců, kteří se snaží zříceninu
trochu zvelebit – vysekali stromy, zpevnili některé zdi a staví další.
Záchraně zříceniny se věnují už několik let – OZ Hrad Tematín.
Bednění na nádvoří – pilně se pracuje...
Výhled na severozápad. Nížina Váhu s Novym Mestom je pod námi.
Výhled na jih na nižší kopce Považského Inovce
Výhled do hloubi kopců Považského Inovce (severovýchodní směr)
Nové Mesto nad Váhom a kopec za ním je Javorina v Bílých Karpatech.
Netřesk
Vlevo: Pohled na jihozápad – údolí kterým jsme přišli z Lúky, v nížině se klikatící dálnice a kopce na obzoru jsou Malé Karpaty.
Vpravo: Výhled stejným směrem, jen ne do takové dálky (hvozdík)
Věž, z které jsme se do celého kraje dívali
Všude porosty černýše hajního (Melampyrum nemorosum)
Panorama jihovýchodního bastionu
Proti nepřátelům byl chráněn opravdu majestátně – pohled na bastion zespodu.
Mezi černýši kvetla spousta zvonků klubkatých (Campanula glomerata).
Motýlci byli neposední. Cestou na hrad byly všude hejna vzácných modrásků, ale neposeděli... Perleťovec chvilku vydržel...
Dolů jsme to vzali jinudy. Po žluté značce do dalšího údolí a přes louky a kopanice zpět.
Po cestě krajem lesa s výhledem na Malé Karpaty (zprava: Záruby a
Veterlín, Vápenná, Vysoká, dvojkopec Jelenec-Keltek, Kukla a Homola...)
Jako na dlani.
Cestu lemovaly trnky a dříny (ani jedny ještě nebyly zralé).
Pole a pastviny
Pohled zpět
Durman
Pavažský Inovec
Cestou zpět jsme si chtěli zkrátit cestu po jiné cestě, ale tato jiná
cesta záhy skončila, takže jsme si trochu zabrodili loukou a polem. Pro
příště víme, že kopanice a louky na začátku kopců jsou sice pěkné, ale
že jistější bude raději cestička vinoucí se přes kopce pod Tematínem
přes stejnojmenou přírodní rezervaci. Chodník sice není značený, ale
předpokládám, že používaný...
Každopádně je Tematín hrad se zajímavým rozhledem a v opravdu pěkném prostředí.
Celkem tedy 16 km a 650 m výškových v nohách. Na to, že jsme vycházeli po poledni...
Žádné komentáře:
Okomentovat