Tak jsem tak dlouho vymýšlela výlet do okolí, až to padlo na obligátní Rakovec. Ale ten nikdy nezklame. A Marek tam ještě nebyl, takže jsem to musela napravit :)
Rakovec patří mezi moje tradiční místa na výlet v jakékoliv roční době. Na jaře kvetoucí, v létě zelený a chladný, na podzim barevný a v zimě ideální na běžky. Chodím sem už odmalička, takže zkrátka je to taková moje "srdcovka" :)
Údolím Malého Rakovce z Bukovinky
vlevo: podběl
vpravo: Jaterník podléška - všimněte si i těch růžových :)
Dojeli jsme do Bukovinky, kolem potoka (Malého Rakovce) sešli dolů do údolí, pokochali se bledulemi, jaterníky, plicníky, petrklíči a popásli se na česneku medvědím. Bledulí je pořád hodně a budoucí žabičkek plné jezírko.
Jarní návštěva bledulí je u nás v rodině tradicí a je spojená úzce s ZČ ČSOP Rakovec, kde jsou naši členy a mají na starosti mapování počtu zdejších bledulí a údržbu naučné stezky. Takže já mám Rakovec prochozený skrz naskrz od útlého mládí několika měsíců :)
vlevo: Koberce bledulí
vpravo: Jezírko
Tak z tohohle bude za chvilku spousta pulců.
Po staré stezce, která vede úbočím kopce jsme se vydali na Hlavní skalu. Nahoře na kamenech naštěstí nikdo nebyl, tak jsme se tam uvelebili na sluníčku a poobědvali rohlíky s hermelínem, ředkvičkama a nasbíraným česnekem. Mňami. Ten výhled k tomu, no zkrátka bez chyby...
Louka pod Hlavní skalou
Výstup skrz kamenný svah – my takhle nahoru nešli, stará stezka vede pěkně traverzem a má kamenou podezdívku.
vlevo: Výhled do Rakoveckého údolí. Tak tady jsme obědvali :)
vpravo: Kvetoucí dříny, kterých je nad skalkama hromada
Nezapomněli jsme i na krátký vzkaz do vrcholového deníku a přes bukový vršek se vydali ke Třem smrkům (Louka s třemi obrovitánskými 150 let starými smrky a zbytky ve středověku opuštěné vesnice Vilémov v bezprostředním okolí).
A odtud tradičně po modré dolů podél potoka a nahoru zpět do Bukovinky.
vlevo: Krásný bukový les nad Skalkama. Mám to tu ráda...
vpravo: Jezírko u Třech smrků
V hospodě Rakovec si dali parádní pozdní oběd a vyrazili zpátky. Jelikož jsme se chtěli ještě zastavit k Martinovi a ten prý domů dojede tak za 2 hodiny, měli jsme ještě čas, tak jsme ho využili prohlídkou Křtin.
Na chvilku jsme si sedli i do nové kavárny v kláštěře, kde decentně zařízenou kavárničkou v historickém objektu duněl Heavy Metal... nic proti hudebnímu vkusu číšnice... no zkrátka hudba ideální k náboženskému rozjímání poutníků nad šálkem kávy.
Opět Křtiny
A také jsme se ještě zastavili u Býčí skály a nakoukli i do Kostelíku. Ať Marek ví, co hezkého ukrývá Moravský kras. Do Josefského údolí se ještě vrátíme – Františkova huť a Jáchymka čekají...
U Martina jsme se ještě potkali s Kubou, takže jsem se zakecali a pak ještě cesta na Slovensko. No ve dvanáct jsme byli tam, ale já se akorát vyslíkla a padla do postele a celou nedělu prospala.
Žádné komentáře:
Okomentovat