Tak už je asi hodinu jaro. A my dnes uskutečnili ještě vlastně poslední zimní výlet. Ráno svítilo krásně sluníčko – my vyjeli až v jedenáct – a po poledňu už se zatáhlo... a dokonce i pár kapek nám spadlo.
Občas bylo bahno, občas sníh, ale s tím se musí po tání počítat.
Dojeli jsme do Křtin, tam nechali auto a po modré jsme se vydali do Habrůvky a podél potoka poté sešli do údolí Křtinského potoka – do Josefského údolí.
vlevo: Tady bydlí asi nějací košíkáři...
vpravo: Údolí potoka pod Habrůvkou - romantický potůček smrděl – že by obecní kanalizace?
Křtinský potok v Josefském údolí
Přes Kostelík jsme to vzali k Býčí skále a k vývěru Jedovnického potoka
vlevo: První známky jara – jaterník podléška
vpravo: jeskyně Kostelík
U vývěru spadlo i několik kapek.
vlevo: Býčí skála
vpravo: Vývěr Jedovnického potoka
každou fotku jsem fotila na jiné vyvážení bílé – no, optimální by bylo něco mezi...
Poté jsme se vydali po žluté do kopce pod Babice a po asfaltce došli na červenou a zpátky do Křtin.
vlevo: Zenová zahrádka uprostřed lesa
vpravo: Další poslové jara – kočičky – slovensky bahňátka :)
Ve Křtinách jsme vyrazili najít nějakou restauraci. Na penzion naproti kostela jsme si netroufli, v hospodě na návsi měli samý hranolky a smažený polotovary, tak to vyhrála Restaurace u Faustů. Ach jo.
Prostředí pěkné, obsluha milá. Začalo to dobře – objednali jsme si čaj a paní přinesla krabičku s různými čaji – většinou kvalitnějších značek – a každý jsme si vybrali. Pak teprve přinesla vodu. Ceny v jídelním lístku nás teda trošku zaskočily, ale řekli jsme si, že si alespoň pochutnáme.
To co přinesli cenám moc neodpovídalo. Kuřecí kapsa se špenátem a balkánským sýrem za 129,- nebo kolik peněz v takovéhle díře (pardon Křtiny) – a byla prý slaná a malá. Já si dala za 149,- vepřové medailonky s nivovou omáčkou a špenátem – to bylo dobré... I ta kuřecí kapsa se špenátem, prý trochu starší slaninou a česnekem byla taky dobrá, i ty vepřové medailonky na rozmarýně... – ale udělali jsme osudovou chybu, že jsme si objednali všichni vařené brambory. To byl kámen úrazu. Pár nabělaných brambor – chutnaly a vypadaly jak ze včerejška – skoro bílé, škrobnaté a rozplizlé. No...
A navíc si zvlášť účtovali citronek (v kelímku – ne citron) k čaji – za 5Kč k čaji zvlášť (který byl za 27Kč) – a to jsme někteří si ten citronek od čaje ani nedali a vrátili – takhle se vydělává!
Jak jsme odcházeli – naklonila jsem se ke kuchaři, do jehož kuchyně se dalo dívat přímo z restaurace a zeptala se ho, zda je takový problém uvařit čerstvé brambory. Chvilku na mě hleděl, zvážněl a potom mu na tváři zahrál rádoby nechápavý úsměv – prý jak to myslím – já: "Ty brambory byly jak ohřáté v mikrovlnce" "No však jo" odvětil milý mladý kuchař "To se tak normálně dělá. Brambory se uvaří jak se otevře a pak už se jen ohřívají..." Mě už nějak došly slova, řekla jsem jen "Ehm, dobře..." zatvářila se nesouhlasně a odešla.
Venku mě samozřejmě napadly další odpovědi – "zajímavé, že jinde to asi ohřívají líp" "to jste asi otevírali už včera..." a podobně. To se mě tak stává, že mě odpovědi napadnou až pak. Každopádně jeho vysvětlení mě teda neuspokojilo a zajímalo by mě, jestli se to opravdu tak jinde dělá... Brambory byly hnusný – a to jsem myslela, že takovou základní věc v hospodě nemůžou zkazit – to už v menze mají lepší.
Takže rada – restaurace U Faustů ve Křtinách – tam NECHODIT! Hrají si cenami na rádoby lepší restauraci – ale na takových základních věcech se fakt nešetří!
vlevo: Je tam myška?
vpravo: Byli jsme v Křtinách – tak tahle fotka nesmí chybět :)
PS: Dnes 18:32 začalo jaro.
Žádné komentáře:
Okomentovat