Cestou necestou...: Rychlebské hory 2021 :: 5. den

Poslední krásný letní den jsme strávili perfektním výletem. Trochu města, trochu přírody, trochu kultury a návrat za svitu měsíce.

Ráno bylo náročné. Nejenže naši noví sousedé šli spát později. Oni i dřív vstávali. Naštěstí odjeli než jsme vylezli pořádně ze stanu, takže jsem jim nemusela věnovat žádné pasivně agresivní pohledy.

Nebudeme si kazit dovolenou. Máme před sebou krásný den.

Pobalili jsme se a vyrazili opět pěšky rovnou z kempu, po cestě směrem k Javorníku

Město Javorník leží v nadmořské výšce jen 250 m.n.m., ale za sebou má vrcholy i 900 m.n.m. Javorník patřil vratislavskému biskupství. Zezačátku ale město nebylo nijak zajímavé. Ve městě bylo pár textilních továren, byly zde i pokusy o těžbu rud.

Zámek je dominantou.

Kolem louky plné růžových slézů velkokvětých. Zrovna mi kvetou na mé květnaté louce, kterou jsem vysela na předzahrádce. A tu jsem je viděla poprvé v přírodě.

Javorník, začínáme nákupem v obchodě

Zámek Jánský vrch je vidět odevšad

Hned jsme se ale nevydali nahoru, ale městem dolů, kde se u hřbitova nachází kostel Povýšení sv. Kříže. Původní zachovaná románsko-gotická památka z poloviny 13. století. Nedávno prošel rekontrukcí. Škoda jen, že byl zavřený (zlaté otevřené kostelíky ve Francii....), takže jsme se nemohli podívat na křížovou klenbu a obdivovat středověkou malbu, která byla nalezena při opravách v roce 2009.

Původní sídlo se rozkládalo právě zde, kolem kostela a nedaleké tvrze, z které zbylo už jen pár valů v čísi zahradě. Ani o něm nejsou žádné písemné zmínky. Nejspíše bylo dobito Husity.

Menší portál.

Štít

Štíty domů pocházejí z 19. století, ale jádra jsou starší. A po silnici si to hasí stará felicie. Však tu taky zrovna byla přehlídka veteránů.

Nabrali jsme nějaké materiály v informačním centru a vydali se nahoru k zámku.

Na zámek jezdili vratislavští biskupové "na prázdniny" a někteří se tu celkem realizovali a z místa udělali poměrně významné kulturní centrum. Samotný zámek byl zestátněn až v osmdesátých letech 20. století, proto zůstal poměrně zachovalý: můžete si tu prohlédnout původní zázemí (kuchyň, prostory pro služebnictvo, plynové rozvody, 200 let staré tapety, pravý arzenikový zelený nátěr...).

Na zámku Jánský vrch můžete navštívit hned několik okruhů. My zvolili základní reprezentační prostory a právě prohlídku zámeckého zachovalého zázemí. To se vidí málokde.

Domek pro zahradníka?

Záplavy hortenzií

Vyhlídka na město

Výhledy do Polska. Tehdejší biskupové hleděli do Rakouska-Uherska a posléze do Pruska (co prohrála Slezsko Marie Terezie). A blízké polské okolí (např. Kladské knížectví) patřilo i Přemyslovcům.

Zámek z boku

Původní plynové osvětlení. Stále funguje. Ve dne v noci... Ve městě biskupové zřídili i výrobnu svítiplynu, aby měli do zámku zajištěné dodávky. Svítili jím v několika pokojích a v kuchyni byl i plynový sporák.

Za zámkem se rozkládá sympatický anglický park.

Na konci parku. Výhled k jihovýchodu.

Ze zámku jsme se vydali směrem k Račímu údolí.

Od zámeckého parku směrem k Račímu údolí (vedlejší dolina) vede krásná javorová (jak jinak, v Javorníku) alej.

Kopce nad Javorníkem

Mrchožrout

Kaple sv. Antonína (Antonín je pravděpodobně znázorněn v podobě dřevěné sochy) s pramenem (mimo snímek).

Motýlů tu bylo plno. Babočka paví oko.

Stoupáme k Čertově kazatelně

Čertova kazatelna. Vyhlídka do Račího údolí. Se stejným starým zábradlím jako na Vysokém kameni.

Pokračovali jsme dál ke zřícenině hradu Rychleby.

Pohled do údolí

Houba

Lidská tvořivost

Hrad Rychleby (Reichenštajn) nebyl nijak významný hrad. Nejspíš tu bydleli loupeživí rytíři a pravděpodobně byl zničen už za husitských válek. Jeho současnou podobu značně ovlivnila romantizující "rekonstrukce" z počátku 20. století, kdy se zde rozvíjel turismus.

Cestou na hrad. Tento portál asi nebude původní...

Výhled z hradu

Dostavěná vyhlídka

Sadec konopáč je oblíbená bylina motýlů. I tu jich bylo plno.

Babočka admirál v rozletu

Znovu admirál

Babočka kopřivová

Krátký sestup k potoku a pak už nás čekala jen pohodlná asfaltka a příjemný stín.

Račí potok. Raky jsme neviděli. Ale čistý je.

Příjemná procházka

Tančírna před námi.

První den, při zastávce u Tančírny, jsme si vyhlédli program na sobotní odpoledne. Přednášku o zaniklých vsích v Rychlebských horách. Jelikož jsme měli ještě čas, zašli jsme si do nedalekého penzionu Isolde na oběd a pak se usadili v sále Tančírny.

Zdejší oblast postihla stejná událost jako podobně orientované Novohradské hory - poválečný odsun Němců. A aby se zamezilo propojení pohraničí, spousta vesnic byla v padesátých letech vystěhována a rozbořena. Místní historici terén mapují a tak jsme se mohli seznámit s několika zaniklými vesnicemi a osudy jejich obyvatel.

V pozdním odpoledni jsme vyrazili cestou krajem lesa do údolí nad Javorník.

Na horním konci Javorníka. Už se stmívá.