Nebudeme to přece s kolem přehánět a tak jsme vyrazili pěšky. A spojíme příjemné s užitečným. Nakoupíme pečivo a rovnou vyrazíme na výlet v okolí Jimramova.
Po opatrném ránu (vždyť jsme na dovolené) jsme před jedenáctou vyrazili autem do Jimramova. Zaparkovali jsme před místní jednotou a já vyrazila na nákup, abych si po pár krocích uvědomila, že tu něco nehraje. Podívám se na nohy. Aha, jdu v papučích. :)
Ok, do obchodu to není až tak hrozné, ale co na výletě? Už jsem byla připravena střídat chůzi v pantoflích s bosou nohou, ale přece jen, nebydlíme tak daleko a Marek byl zrekreovaný a svolný a chtěl abych vyzkoušela jeho dárek k mým narozeninám - vyztužené "ponožky" určené pro pohodlnější a hlavně bezpečnější chůzi "na boso".
A tak po malé zajížďce zpátky jsme konečně vyrazili.
Opouštíme Moravu pouhým překročením Svratky. Nyní stojíme už v Čechách, centrum Jimramova je na Moravě.
Z Benátek kolem Trhonického potoka
Příjemný chodníček
Příjemné posezení
Cesta nás dovedla až k Trhonickému mlýnu, který byl zmiňován už v 16. století. Tohle je zbytek "pracovní" části, která po něm zůstala. Ale jinak je to technická památka, která fungovala ještě do 70. let.
Obytná část mlýna
V Trhonicích je to jedno velké stavení vedle druhého
Rok 1830, jestli jsme dobře četli na štítě. Jinak obrovitánské stavení s hromadou stodol a chlívů, tohle je jen část.
Ale našly se i staré malé dřevěnice
LP 1778. Škoda toho eternitu.
Další velké stavení
Vyšlápli jsme kousek nad dědinu, abychom se pokochali panoramaty.
Pampelišky už pomalu odkvétají
Trhonice pod námi
Barvy jara
Vpravo v dáli Lucký vrch. A pampeliškové lány z minulého víkendu vystřídaly ty ostřeji zbarvené řepkové.
Výhled směrem na Kamenici (vlevo) a metodku (vpravo). Mezi nimi Roženecké Paseky.
Na kraji remízku. Šeřík je určitě nepůvodní, ale krásně voněl.
Za Trhonicemi už směrem na Jimramov.
Udělali jsme si pauzu na kraji louky a kochali se. Trhonice znovu (z kopce nad nimi jsme se před chvílí dívali).
A přes louky a lesy jsme se vrátili do Jimramova.
Klesáme
U Ruské studánky. Moc příjemné posezení.
V Jimramově kolem Svratky
Celkem byl okruh jen asi 6 km, takže jsme i přes četné zastávky byli zpátky ještě před zavíračkou místní Jednoty a mohli jsme tak koupit zásobu alpy na výrobu kostivalového extraktu. Jak jsme správně předpokládali, alpy měli v obchodě dostatek (Moje babička, pocházející odsud, s tím léčila všechno. A určitě nebyla sama.)
Naše terénní ponožky se velmi osvědčily. Člověk nemusí tolik koukat pod nohy jako když jde bosý. Příjemná masáž.
Nad Trhonicemi jsme nasbírali trochu louky a lesa - jahodí, maliní, borůvčí, ostružiní, mladé výhonky smrků, jitrocel a mateřídoušku. Už se těším na čaj. Mňam.
A večer jsme ještě vyrazili na kostival - slovenský název kostihoj přece jen lépe vyjadřuje jeho použití.
Pomalu odkvétají
Příjemné večerní slunce a perfektní atmosféra
Kostivalu tu roste mraky.
Vlhká louka plná kostivalu, pryskyřníku, pomněnek a dalších kytek.
Byl to moc pěkný den.
Úterý jsme opět trávili prací v lese. Pokáceli jsme nějaké suché břízy, nadělali hromady klestí a zničení dojeli už za tmy domů. A další den do práce. Uf.
Žádné komentáře:
Okomentovat