neděle 6. května 2018

Jarní Vysočina II. - Kolem lesem

Křížem krážem lesem na kole kolem Koníkova a Pohledecké skály


V pátek jsme vyrazili z Brna ve třech, s posilou na pracovní sobotu. Původně jsme se chtěli pustit do okapů, ale nakonec jsme celou situaci přehodnotili, sebrali sekery, háky a vyrazili uklízet les.

Večer jsme odvezli bratra na vlak a opět jsme zastavili u oveček. Nejde jim odolat. Tentokrát (oproti minulému týdnu) je přemístili na horní pastvinu a malá jehňátka povyrostla :)

Berany berany duc


Tři výzkumníci vzadu vyrazili na průzkum


Ale něčeho se lekli, tak zase pelášili zpátky za mamkou :)


Tenhle výhled se zkrátka neomrzí. Co na to říkají ovce?


V neděli jsme se probudili opět do krásného slunečného dne a jelikož jsme včera prováděli údržbu kol, bylo třeba je vyzkoušet. Nechtělo se nám sjíždět moc dolů a ztrácet tak nadmořskou výšku, a tak jsme radši křižovali nedaleký les.

Cyklostezka č. 1, která tudy vede je příjemná hladká asfaltka parádním lesem, takže radost se po ní vézt.

Borovic tu moc není. Asi mají těžký život


Svačíme


To je cestička, radost po ní šlapat


Počasí bylo ideální. Sluníčko sice svítilo, ale spíš tak příjemně, bylo poměrně chladno, takže jsem ze sebe celý den nesundala bundu (možná to bude i tím, že jsem si ji ve čtvrtek koupila v Lidlu a moc se mi líbí :)). Navíc celý den poměrně silně foukalo, ale jelikož jsme jeli převážně v lese, větřík nás jen osvěžoval.

Nad Chobotským Dvorem jsme zahli na žlutou a po lesní cestě sjeli právě na Chobotský Dvůr, kde nás zajímala místní stará památná lípa.

Tudy v zime vede stopa (vzadu Kuklík)


U lípy. Je impozantní.


A dutá.


Výhled směrem na Odranec.


Metodka z trávy


Příjemné posezení. Tady bych, s takovým výhledem, vydržela celý den.


Lípa má společníka - společnici?


Nakonec jsme to vzali přes louku dolů k penzionu Kukla potěšit i žaludek.

Pampelišky všude. Nádhera.


S plným břichem šlapeme na Odranec, takže jsem četné pauzy využívala k focení zajímavých cirrů. Pohled směrem na Sněžné.


Metodku jsme objeli zepředu (nebo zezadu?), s výhledem do kraje. Dole chalupy Zadního Koníkova a v dálce Bohdalec.


A jelikož bylo ještě brzo, vzali jsme to opět přes Koníkov do lesa na cyklotrasu č. 1, opět směr Kadov. Jen jsme odbočili o kousek dřív než dopoledne - na zelenou nahoru kolem Pohledecké skály. U silnice na Pohledec jsme pak kličkovali les hustou sítí cest až k Lísku.

Stromiska


Kousek před Lískem.


Nekonečná luční zátiší


Vzadu na poli cesta táhnoucí se od Vojtěchova (vpravo od fotky) do Pičulína (les vlevo nahoře)


Břízky a remízky :)


Kousek uměle vysazených kytek u sadu s lavičkou, kde jsme chvilku spočinuli


Výhled od lavičky


Bohdalec.


Sice jen asi 30 km, ale cítili jsme to. Hlavně jsme si užili nádherný den venku, v krásné rozkvetlé krajině jarní Vysočiny.

Žádné komentáře:

Okomentovat