Víkend v Moravském krasu 6.–8.5.2011

aneb Býčí skála a Josefovské údolí, Rudické propadání, Macocha, Kunštát a další...

Měli jsme strávit víkend v Moravském krasu a vymyslet program... jelikož většinu Moravského krasu notoricky znám, tolik jsem nefotila. Ale v průběhu článku bude dost odkazů na ostatní články a stránky, nejen moje.

Obecné informace o Moravském krasu naleznete zde.

Jelikož v sobotu byl den otevřených dveří v Býčí skále, bylo jasné, kde se budeme pohybovat.

Den otevřených dveří v této významné a hlavně běžně návštěvníkům nepřístupné jeskyni v Josefovském údolí pořádá místní ZO ČSS Býčí skála. Prohlídka za 50 Kč nabízí 1,5 km dlouhou procházku skrz přírodní chodby, sice s minimální výzdobou, ale s pravým a nefalšovaným bahýnkem a podzemním tokem Jedovnického potoka, který v systému Rudické propadání-Býčí skála urazí pod povrchem trasu 15 km.

Zastavili jsme se na skok v jeskyni Kostelík, sice na začátku se našlo 5 dobrovolníků pro průlez známou plazivkou, nakonec se mnou šel jeden – ten nejmenší... i když to tam znám, hladina adrenalinu se mi zvedla... Člověk se tam neumaže, stěny jsou pěkně vyleštěné, ale člověk se tu rozhodně nenarovná, snad jen, když překonává asi dvoumetrový schod v polovině trasy...

Kostelík – plazivka má k velkolepým prostorám běžné trasy zatraceně daleko...

• výlet do okolí Křtin – Býčí skála, Kostelík v březnu 2010

Dalším zastavením byla Jáchymka, neboli Evina jeskyně... Tady je nutnost mít baterku, pokud chcete vidět více, než jen projít skrz po turistickém chodníku...

Asi je jasné, odkud název Evina jeskyně...

Po stezce jsme se prošli až k Františkově huti, kde byla také akce, muzeum bylo otevřené a venku zde probíhala i experimentální tavba, pečení chleba v přírodní peci, prodávaly se tam výborné placky z pšeničné celozrnné mouky s různou náplní... nekomerční, skromné...

• Jáchymka a Josefova huť v letošním lednu

V Křtinách jsme se chtěli najíst, ale po zkušenostech z Penzionu u Faustů a rychlém zhodnocení klasické nálevny na rohu jsme chtěli zkusit hotel Santon – ovšem ten je na prodej. A tak jsme si prohlédli kostel a přesunuli se do Jedovnic na břeh rybníka a z hospody nad jídlem pozorovali lodičky plachtící po hladině.

Rybník Olšovec v Jedovnicích

Po jídle jsme ještě chtěli stihnout větrný mlýn v Rudici, ale měli jen do pěti a my přijeli před šestou, takže jsme si udělali jen zdravotní procházku dolů k Rudickému propadání...

Kolíbky

Dole u propadání byla úplně jiná nálada než na prosluněných loukách pod Rudicemi. Z propadání se valilo vlhko a zima a mlžný opar... jen ten drak se zajatou princeznou chyběl...

• Rudické propadání, Rudice a okolí v září 2010

Nějaké oficiální i neoficiální stránky:

• ZO ČSS Rudice
• brožurka o Rudickém propadání
• o Větrném mlýnu a dědovi Edovi
• o Rudici a okolí – ve spodní části lze prohlédnout panely naučné stezky a leták o Rudici a okolí
• článek z návštěvy útrob Rudického propadání

Ještě před západem slunce jsme stihli pohled do Macochy z obou můstků a na samotný západ jsme se podívali z Koňského spádu.


Jaro na Koňském spádu

• Suchý žleb, Macocha v únoru 2011

V neděli jsme vyrazili ráno do Kunštátu na návštěvu zámku, zastavili se v Předklášteří mrknout na Portu Coeli a celý víkend zakončili návštěvou oblíbené cukrárny Diana u Tišnovského nádraží. Mňam.