Tak jsme se konečně domluvili a
objednali si lodě na jednodenní výlet z Týnce nad Sázavou do Pikovic. Obvyklá oblíbená trasa. Ale když ono je to tam tak hezký...Jela jsem
tento úsek už dvakrát a jednou šla po červené pěšky, ale to se neomrzí.
Jeli
jsme dvě lodě Vydry a jeden kajak, který si chtěl Luboš vyzkoušet. No
co, kdyžtak má helmu a bude drhnout o kameny...eskymáka neumí. A
hlavně – bylo tak málo vody, že by možná dosáhl i rukama na dno.
Ještě
ve čtvrtek to teda vypadalo, že budeme mít hodně málo vody, ale přes
noc zapršelo a stav se nám zvedl alespoň na oranžovou. Pořád teda šlo o
tzv. vodní turistiku – některá místa (např. těsně před Kamenným
Přívozem) byla opravdu od kamene ke kameni.
Ale po cestě jsme zjistili, že jsme ji už jeli když bylo vody podstatně míň... sice na Pálavě, ale sjeli jsme to :)
Nejhorší
byla první půlka do Kamenného Přívozu, protože to moc neteklo, samej
jez a hlavně šutry. S Vaškem, se Zuzkou a mou spolulodnicí Martinou jsme
vymýšlely vhodné názvy pro naše lodě jako: "Buldozer" "Otloukánek" a
spousta dalších. Člověk se jednomu šutru vyhnul a narazil do dalšího,
kterej ho hodil na další. No, jako, byly místa, kdy jsme se s Martinou
viděly ve vodě, ale znalé vodačky jsme se nechytaly bortu a pádlovaly co
to šlo, pár kamenů ladně "přešukaly" a hlavně jsme to braly s humorem,
takže na lodi vládla příjemná atmosféra. Já byla většinu doby zadák,
takže stejně za většinu kolizí může Martina, že... základní pravidlo na
vodě: Za všechno může háček. Luboš v kajaku žádného háčka neměl, tak
aspoň nadával nám, že ho pořád dojíždíme...
U jednoho jezu jsem si
taky zkusila príma rozštěp po kterém mě třísla bolely ještě druhý den.
Skoro jako v neváhej a toč: jedna noha na břehu druhá ve vzdalující se
loďce. Ale naštěstí jsem v pravou chvíli duchapřítomně hodila nohu ze
břehu na šutr asi půl metru pod vodou, takže jsem se zachránila... uf.
Ale měla jsem fakt na mále...
Po
třech hodinách jízdy jsme si v Kamenném Přívozu dali jídlo v hospodě u
mostu. Výlevku u záchodů s nápisem: "Zvracejte zde." tam stále měli.
Ještě pánské záchodky měli vylepšení, kde nad dvěma pisoáry se skvěla
tabulka s nápisem: Třiďte odpad! 10° 12° :)
Potom nás čekal příjemnější úsek. Peřejky, zařezaný údolí, chatičky... zkrátka romantika.
Tyhle fotky pochází z pěšího výletu z loňska. Pod stromem je bájná osada Ascalona, před kterou jsou úplně úžasný peřeje...
V
Pikovicích jsme odevzdali lodě a vydali se na vlak, kterej měl jet až
za hodinu. Vašek se Zuzkou se ji rozhodli strávit v cukrárně. My tři
jsme vyrazili na cestu zpět po kolejích. Nechali jsme si ujet vlak v
kterém seděli Zuzka s Vaškem a ušli asi 7 km (Z Petrova do Jílového).
Z tratě, která lemuje řeku se nám naskýtala krásná panoramata :)
Trochu dobrodružství jsme si prožili procházením tunelu – jeden byl pěkně do zatáčky a uprostřed vůbec nebylo vidět na pražce, takže jsme šli jak opilí, když jsme šlápli vedle... :)
Takový přírodní tunel :)
A taky jsme přešli jeden most...v Žampachu. Ale to zábradlí bylo dost chatrné... vlastně tam nikdo nesmí chodit...já zapomněla ;)
Zde takové malé detaily pražců:
A na závěr malé panorama (opět z procházky po červené před rokem)...
No je tam zkrátka nádherně a doufám, že se tam brzo vrátíme a budeme tak úspěšní jako teď – tzn. že se žádná posádka necvakne ani nás nepřejede vlak :)
Žádné komentáře:
Okomentovat