Výlet do dob Římské říše jen kousek za Bratislavou
V pondělí jsme zavítali do sousedního Rakouska - jen pár kilometrů za Bratislavou se blízko Dunaje rozkládá staré římské osídlení a legionářský tábor Carnuntum.
Už samotné městečko Hainburg an der Donau stojí za shlédnutí. A projet ho autem díky jeho úzkým uličkám a staré městské bráně, kterou vede hlavní cesta, je trochu o nervy. Určitě je lepší si ho vychutnat pěšky. Nad městem se na jednom vrchu rozkládá hrad, na druhém vápencové skály a vlaková zastávka tu je situovaná přímo na břehu Dunaje. My si ho necháme na příště.
Za Hainburgem, hned na začátku vesnice Bad Deutsch-Altenburg, se na hřbitově nachází starý románsko-gotický kostel jehož počátky sahají do 11. století Marienkirche a hned vedle stojí ještě románská kaple z 13. století.
Malá zastávka u Bad Deutsch-Altenburg - románská hřbitovní kaple s kostnicí
Marienkirche u Bad Deutsch-Altenburg, románsko-gotická bazilika
Projeli jsme Bad Deutsch-Altenburg a zastavili na jeho druhém konci, kde se rozkládá venkovní expozice archeopark Carnuntum.
Výhodou bylo, že v Rakousku je 8. května pracovní den (porážka ve válce se většinou neslaví) a tak jsme potkávali hlavě Slováky a Čechy. Výhoda blízkého Slovenska je, že tu mají materiály a tabule v expozici ve slovenčině.
Vstupenka vám platí ještě i do nedalekého muzea s expozicí týkající se Římské říše a také do městského muzea v Hainburgu, ale to bychom dnes už nezvládli.
Přijeli jsme o půl dvanácté a ač svítilo slunce, bylo 13 stupňů a fučel vítr, takže jsem byla ráda, že mám mikinu a bundu s kapucí....
Naše první kroky směřovaly přes pole k jednomu z amfiteátrů, u kterého se kdysi rozkládala i škola pro gladiátory.
Rozkvetlý amfiteátr. Tedy, jeho zbytky.
Současní obyvatelé amfiteátru - syslové. Kdybych měla čas číhat déle, možná bych se mohla přiblížit i víc.
Rozkvetlé trávníky
Archeopark Carnuntum slouží jako praktická ukázka, jak v tomto sídle římští obyvatelé žili. Celé území města a vojenského tábora bylo neuvěřitelně rozhlehlé a žilo v něm mezi 1. až 4. stoletím našeho letopočtu až 50 000 lidí. Takže taková Jihlava.
Archeopark ukazuje jen zlomek (uvádí, že odkryto je asi 0,5 % rozlohy) - to je ostatně krásně vidět na velkém modelu kousek za vchodem. Pak se můžete projít několika modelovými domy, prohlédnout si předměty, nábytek a dozvědět se něco o životě v tomto městě.
Všechno se tu snažili rekonstruovat starými technikami, ze starých materiálů. Zkrátka, aby navodili co nejvíce "autentický" dojem.
Amfiteátr jsme už navštívili. Teď se nacházíme v rohu hradeb vybíhajícím do volné plochy zhruba uprostřed. A vzadu se ještě rozkládal vojenský tábor.
Některé domy jsou kompletně postavené, některé jsou naznačené jen v půdorysech. I se zahrádkou.
Ukázka jak mohla vypadat prodejna obchodníka s oleji
Ukázka ulice s typickým sloupořadím
Ukázka kuchyně při římských lázních. Uzená kyta, ryba, bylinky, ovoce, zelenina i pečivo, vše bylo skutečné. I žernov na mletí mouky fungoval.
Asi největším zážitkem byla návštěva římských lázní s fungujícím podlahovým topením.
Vstupní místnost a převlékárna s odpočívárnou. Už tu bylo teplo a podlaha příjemně hřála.
Ukázka toho, jak podlahové topení fungovalo. Topeniště pod budovou ohřívalo vzduch, který byl distribuován pod podlahou.
Samotné lázně měly několik úrovní podle teploty.
Průhled z nejstudenějšího frigidária přes tepidárium do kaldária vzadu
V kaldariu (ač to zní chladně) byla teplota přes 30 stupňů. Aspoň jsme se příjemně prohřáli.
V archeoparku ještě můžete navštívit dům bohatšího měšťana, základy dalších budov, projdete se po typické římské cestě. A myslí tu i na děti, takže je tu malé hřiště, lavičky a lehátka na odpočinek, bistro... strávit tu můžete pěkné odpoledne.
Pohled na archeopark
Jediná v Carnuntě zachovaná mozaika.
Zákoutí
Během naší procházky se celkem oteplilo, ale bundu jsem jenom rozepla a sundala kapuci. Zas tak vedro na to popocházení nebylo.
Naše cesta vedla už směrem k domovu.
Krátce jsme se zastavili v Bad Deutsch-Altenburgu, v parku u římského muzea. Podívat se na Dunaj. Když už jsme tak blízko... Smrděl.
Voda valila neskutečným proudem. I když tu není žádný výrazný spád, řeka tekla vážně obstojně.
Slepé rameno
Kaštanová alej v parku
Alej z druhé strany
Celý park byl plný rozkvetlých kaštanů a na nepokosených částech záplavy sedmikrásek
Silueta France Jósefa a za ním muzeum s expozicí týkající se starověkého Říma. Necháme si ho na příště.
Marienkirche z druhé strany, tyčící se nad starým lomem
Po cestě jsme se zastavili nasát tentokrát trochu balkánské atmosféry na náměstí ve Stupavě - pizza, kebab, falafel a zmrzlina.
A ještě jednu zastávku jsme udělali na Záhorí, tentokrát trochu botaniky.
Vstavač (rudohlávek) kukačka. Už odkvétal.
Prstnatec májový teprve začínal
Určitě v těchto koutech nejsme naposledy. A to je jen jedna strana Dunaje. Ještě je tu nedaleko soutok s Moravou, zříceniny hradů (Děvín) a zámky (Schloss Hof), cyklostezky... Naštěstí tu je i pár mostů, aby se daly velké řeky překonat. Pár dní se tu určitě strávit dá.
Žádné komentáře:
Okomentovat