Vyrazili jsme na klasickou vycházku - přiblížit se na Zošku, přes Čermák na Skalnatou a zpátky. Příjemná procházka na pár hodin, nenáročný terén až na závěrečné stoupání...
Akorát ty spousty lidí nás překvapily. Už jsme tu byli několikrát o hezkých víkendech, ale vždy jsme potkali jen pár turistů. Ale teď byla Zoška plná skoro jako když je otevřen v zimě vlek, všude lidi, cyklisti, psíčkaři...
Zdejší oblast se pomalu mění. Zatímco na přelomu a začátkem 20. století to tu vzkvétalo, za komunismu vyrostly další spousty chat a rekreačních zařízení a táborů, po revoluci rekreační střediska zpustly, začali si tu stavět své nedobytné hrady zbohatlíci a ještě donedávna tu i léto bylo klidné a ospalé.
Jenže, poslední roky je nárůst lidí všude. Nevím, kde se všichni najednou vzali, ale je jich spousta nejen ve městech, ale i v přírodě.
Pár let dozadu opravili Zošku, Furmanku, dole v Harmónii vyrostla solidní restaurace, otevřeli jakousi kavárnu v bývalé horárni, megalomansky opravili a rozšířili hotel Pod Lipou do opravdu nechutných rozměrů (mimochodem, vlastní ho bývalý slovenský ministr), z čundrácké výletní restaurace si kdosi postavil barák a spodní patro pronajímá svatbám a kdovíco se ještě chystá. Ano, Harmónia vyrostla jako rekreační oblast, ale s daleko menším procentem osídlení, ubytování bylo v sympatických vilkách a ne v obrovských "resortech" a "event hotelech", jak je teď moderní je nazývat. Každý letní víkend odtud duní hudba a místo ztrácí své kouzlo klidné oázy uprostřed lesa.
Kam budeme chodit, když nás ze všech hezkých míst vytlačí davy?
Na výlet jsem si vzala dlouhé sklo, takže proto jsou mé pohledy trochu omezené... možná i jako názory :) Asi se ze mně stává stará babka vzpomínající na staré časy :)
Některé listy zelené, žluté, některé oranžové, hnědé a některé spadené...
Šustění listí pod nohama je romantika. Ale asi 5 minut. Pak je to strašný kravál :)
Vertikály
Vertikály panoramatické...
Starý kousek...
Na konci tunelu je světlo...
Tohle se neomrzí...
Nekonečné bučiny
Můj klasický pohled "pod sukně"
Modravé dálky...
Suchá tráva k podzimu a šedým bukům prostě patří
Tohle nás čeká.
To musela být síla
Na Velké Homoli už stojí nová rozhledna. Kolikpak lidí je asi tam...
Omezené horizonty při stoupání
Na vrchol už se vydávají i s koňmi :)
Výhledy. Severní hřeben Vysoké.
Sedlo od Čermačky na Hubalovú. A pomalu zarůstající paseka.
Solitérních pahýlů je tu dost.
Občas houba...
Tunelem nazpět
Podzimní světlo je prostě perfektní
Prší listí...
Trochu nezvyklé zelené
A opět - listy, listy, listy aneb buky ve všech podobách
V neděli jsme vyrazili orvat pár větviček na věnec.
Takto obsypaný tis jsem ještě neviděla
Bříza před oknem už taky zlátne.
Škoda, že pro povinnosti není víc času na vycházky. Chybí mi to.
Žádné komentáře:
Okomentovat