Podvečerní Malé Karpaty

dva podvečerní výlety z víkendu: na kole z Častej přes Hubalovú a pěšky na Zámčisko

Na návštěvu do Častej jsme se vydali až kolem oběda a zpátky vyjížděli v pět. Teplota už byla snesitelnější a jelikož se nám nechtělo šlapat po té ošklivé cestě na Tri kopce, která je stále více kamenitá, zahnuli jsme u Papierničky nahoru po příjemné asfaltce údolím potoka kolem Fúgelky, doplnili vodu u studánky a poslední úsek před napojením na modrou značku jsme radši vytlačili. 

Začíná sucho

 

 Stinný podvečer v lese. Stoupáme z Častej z doliny.

 

 Vstupujeme do zvernice za Papierničkou. Marek si už tradičně namáčí tričko v potoku.

 

 U Fúgelky u studánky doplňujeme vodu. A chvilku spočineme na lavičce.

Původně jsme se chtěli vrátit už po modré na Zošku a dolů, ale bylo hezky, slunko ještě venku a když už jsme tu, bylo by škoda si neprojet naši oblíbenou červenou. 

Zatímco teď večer byla na straně od Hubalové tma a větřík se ani nepohl, na druhé straně hřebene jsme vjeli do záplavy zapadajícího slunce, poháněni docela čerstvým větrem.

Těsně před Čermákem jsme vjeli zase do šera, které jsme už neopustili. Polovina léta, dny už se pomalu krátí.

Na druhé straně hřebene pofukuje a hlavně ještě svítí sluníčko

 

 Letní podvečer

 

 Skalnatá v podvečerním slunci

 

 Ohlédnutí k západu

 

 Poslední paprsky slunce. Za nimi už je jen stín.

 

 Skalnatá horizontálně

V neděli jsme se vydali na procházku taky večer. Skrz Žliabok a nahoru na Zámčisko. Chvilku jsme poseděli a sledovali v koruných pokroucených dubů malé hejno mlynaříků dlouhoocasých. Škoda, že jsem neměla delší sklo nebo dalekohled. Ale každopádně byli roztomilí. 

Dovolím si malé jazykové okénko - slovo "hejno" se slovensky řekne "kŕdeľ" - ano, je tam "r" s čárkou - slovensky je "čárka" "dlžeň"; a "l" má zase háček = mäkčeň). A mlynařík dlouhoocasý se řekne slovensky mlynárka dlhochvostá, kupodivu, až na rod, stejně. Protože dost ptačích druhů se slovensky řekne úplně jinak.

V Žliabku je pěkně pořád.

 

 Poslední paprsky slunka

 

 Mohutný ohlý dub uprostřed je už suchý.

 

 Na Zámčisko jsme vystoupali po skalnatém hřebenu.

Vyprahlou cestou na Zámčisko. Jaký rozdíl oproti vlhkému Žliabku.

 

 Stromy ani byliny to tu nemají lehké.

 

 Mezi duby i borovice

 

 Val z hradiště

 

Ze Zámčiska. Svah Peprovce a v dálce roviny až k Dunaji.

 

 Kolik let tak mohou mít místní duby? Zarostlé ve skále... Pozorujeme mlynaříky.

 

Zpátky po single-trailu a staré cestě až na Panský chodník.

Na Panském chodníku