Celé krásné slunečné teplé září a kus října jsem byla nemocná, zavřená doma. Jakmile se ochladilo a udělalo hnusně, byla jsem zdravá. A po té dlouhé době se konečně udělal jeden hezký den, ve kterém se našla chvilka na alespoň krátkou procházku po okolí.
Byl to organizačně trošku náročnější den, protože jsme museli zvládnout dvě návštěvy zaráz, ale zvládli jsme to.
Hlavně to byl první den s novým časem, takže jsme byli pořád duševně o hodinu napřed :)
Vlevo: Stoupáme podzimními bučinami na Zámčisko (z druhé strany, než vede značka)
Vpravo: už po značce jdeme na kraj na vyhlídku na Zámčisku skrz podzimní doubravu
Na vrcholu Zámčiska bylo slovanské hradisko. Místo to bylo jako vždy strategické, s výhledem do daleka.
Vlevo: Výhledy nejen horizontální, ale i vertikální
Vpravo: pohled na jih na zvedající se vrchol Peprovec. Doleva už Malé Karpaty ustupují a je vidět rovina, táhnoucí se od Modré až do nevidím...
Přicházející mlha... ne, to si jen kdosi dělal ohýnek :)
A u každého ohně nesmí chybět špekáček a u špekáčku chleba a hladoví psi a někdo, kdo se nad nimi slituje.
A po západu slunka domů
Žádné komentáře:
Okomentovat