Sice to bylo
jenom na pár dní a jemně rodinný výlet (účastníci zájezdu: Já, Luboš,
mamka, taťka, Lubošova mamka a mamka bráchovy holky se svým přítelem...
no super složení :) )
Počasí taky extra moc nepřálo – bylo povětšinou zataženo, či slabě mžilo, celej čtvrtek propršelo a hlavně: BYLA KOSA!!!
Ubytováni jsme byli v Nové Peci – na začátku vzdutí Lipna – v penzionu U Lišáka.
Tímto
vás všechny prosím: tam fakt ne!!! Ubytování bylo v pohodě, ale mělo to
své mouchy. Bylo to tam hezké, ale takové poslepované, aby to
vypadalo dobře, ale nad funkčností se nikdo nepozastavoval.
Například
odpad ze dřezu šel do kopce. Nebo pod lavicí jsme našli obrovské
litinové ozubené kolo. Jak jsme se později dozvěděli od pana majitele
(fakt hroznej typan) je to poslední věc, co zbyla z vybavení tehdejšího
mlýna, kterým dřív budova penzionu byla, má asi 120 kg a je tam proto,
že když je vlhko a mokro, tak se stava, že plovouci podlaha na zemi se
krapet vyduje, no, a to kolečko je na zatížení. Jak prosté, že? Vždyť to
je úplně jasný, ne? Další veselou příhodou byly dotazy. Lišáka se
prostě nesměl nikdo na nic ptát: "Co bude zítra na snídani.?" zeptali
jsme se. Podíval se na nás nechápavě a řekl něco ve stylu, že na tohle
se ho ještě nikdo neptal a nevypadal, že by chtěl svou odpoveď nějak
rozvinout. Občas měl nějaké vtípky, ale většinou tak huhlal, že je musel
opakovat. Neustále chodil v červených špinavých teplácích (no přišli
byste do hospody, kde by vás obsluhoval takovej typan?).
Největší
korunu pobytu ale dodal večeřemi. První den – játra, druhý den –
svíčková, třetí den – játra (trošku jinak a s bramborama, ne s
hranolkama jako prvně), čtvrtý den – smažák (niva) s hranolkama (velmi
malá porce – zvláště hranolek), pátý den – svíčková, šestý den – pro
velký úspěch játra. Takže legrace.
Den první – 3.9.2007, pondělí
Z Brna jsme vyjeli nekdy kolem páté a celou cestu nám pršelo.
V
Peci jsme byli nekdy kolem deváté, desáté večer. Naši už tam byli od
soboty, takže nám povykládali, co je Penzion U Lišáka zač.
(jo,
to ste měli vidět informační papír, kterej došel od Lišáka před
pobytem – vzorový plátek, jak se nemá psát ve Wordu. Každá věta byla
jiným stylem, většinou tučně kurzívou a podtrženě a stínovaná.)
Takže
jsme přijeli znaveni celým dnem – jelikož jsme před státnicema skoro
vůbec nespala, tak i dnem předešlým. Chvilku jsme pokecali a šli do
hajan.
Den druhý – 4.9.2007, úterý
Tak ráno pršelo.
Po snídani a po kafi jsme vyrazili na cestu – takže tak kolem
dvanácté – ale to bylo konečně jakž takž počasí.
Naším cílem, spíš cestou, byla tzv. "Medvědí stezka", která vede z přes kopec Perník po žluté značce.
Nejkrásnější
byly skalní bloky, které se najednou před náma objevovaly uprostřed
lesa. A každý z nich měl nějaké svoje jméno: Viklan, Hřib, Perník,
Gotická Brána, atd... Většina kamenů byla porostlá mechem a lišejníky.
Po předchozím deště bylo všechno pěkně nasáklý a vlhký. Nádhernej
vzdoušek...
Po
cestě jsme taky našli spoustu hub. Nějaký praváky, ryzce, babky, i dvě
kuřátka, suchohřiby a obří bedlu na louce, kde se pásly kozy. Počasí
se docela povedlo, místy svítilo sluníčko, ale když se člověk zastavil,
tak byla pěkná kosa.
Cesta
vedla napřed po normální lesní zpevněné cestě a potom odbočil chodníček
do lesa, mezi borůvčím, kde už teda borůvky byly docela seschlý a spíš
sušený. Kolem plno mechu, sem tam smrková monokulturka – jsme přece jen v
českém lese, ale jinak moc hezkej les.
Stezka se vinula mezi
kameny a stromy a šlo se příjemně, i když do kopce, moc se to nezdálo.
Samozřejmě, jak už to k monokulturám patří, vyskytly se i polomy a
vývraty – to hlavně díky orkánu Kyrill. Ale zase nám to uvolnilo některé
výhledy, protože většina skalek, dříve v mapě uvedených jako vyhlídky,
byla zarostlá.
Medvědí
stezkou jsme sešli z vrcholu Perník k Jelenímu jezírku, kudy teče
Jelení kanál, který vodou zásobuje hlavní Schwanzerberský kanál, který
dříve sloužil k plavení dřeva. Nyní je to super tahadlo na turisty a
protože má Schwanzerberský kanál sklon nějakých 5 promile a délku
několik desítek kilometrů a vede kolem něho silnička, je to docela dobrý
výlet na kole – jedete pořád traverzem, takže v podstatě po rovině.
Od
Jeleního jezírka to byl potom jenom kousek do osady Jelení Vrchy, odkud
sice Medvědí stezka pokračovala dále, ale na druhou stranu, než jsme
bydleli my, takze jsme zpátky sli po silnicce. Medvědí stezka pak
pokračuje ještě kolem pomníku Posledního šumavského medvěda, ale to jsme
oželeli, protože počasí bylo všelijaký a cestou zpátky jsme i trošku
zmokli.
Den třetí – 5.9.2007, středa
Jelikož
se zase dalo do deště, udělali jsme si ráno z nasbíraných hub smaženici
a kolem poledne vyrazili na krátký výlet do Boubínského pralesa.
Přiblížili
jsme se auty. Po celou dobu cesty svítilo sluníčko, takže to vypadalo
na nadějný den. Jakmile jsme dojeli k parkovišti, začalo fučet a pršet.
Až se po čtvrt hodině mraky trochu roztrhaly, vydali jsme se na cestu.
Na
vrchol Boubínu nemělo smysl se štrachat, protože to bylo vysoko a byla
tam mlha hlavně. A tak jsme obešli v pláštěnkách celou naučnou stezku,
která vede okolo dřevěné ohrady Boubínského pralesa. Co nebyl prales,
tam pěkně řádili lesáci. Rozrajtovaný stezky plný bahna a polámaných
větví, u cesty se tyčily hromady dřeva. Ale co bylo za plotem – i když
to spadlo z normálního lesa přes cestu a plot, na to se nesmělo šáhnout.
Systém jak čtyry, fakt. Ale les to byl nádhernej. Obrovský smrky, to
není jak ten náš les. Ale hlavně to nebyly jen smrky, byly tam i buky a
další stromy, prostě přirozenej les.
Z
Boubínu jsme to vzali do Vimperku. Taková prdel o 8 000 obyvatel, ale
městečko je pěkný, plný křivolakých úzkých uliček. Docela nás to
překvapilo.
No a pak hurá na večeři – cože to bylo? No ne, játra ani svíčková to nebyla....
Den čtvrtý – 6.9.2007, čtvrtek
Tak tady je to jednoduchý. Pršelo a pršelo – lépe řečeno: chčije a chčije. Celej den.
Takže jsme šli na oběd na ryby – já si dala lososa. Na másle. Mňam.
Pak jsme mazali karty a večer si zahráli kulečník – teda, biliárd – vyhrála jsem :)
Den pátý – 7.9.2007, pátek
Poslední den našeho pobytu naštěstí ráno vykouklo i trochu sluníčko.
Naši se vydali na jinou, delší trasu, ale protože my tři museli už odjíždět ve čtyři, zvolili jsme kratší formu.
Dojeli
jsme do části Nové Pece těsně pod kopce, zaparkovali tam a vyrazili.
Hned kousek od parkoviště měly výběh prasátka. Byly tmavý, zakrslý a
bylo jich tak 20. A taky pěkně zablácený, ale roztomilý – no, posuďte
sami. :)
No
a tak jsme se vydali podél Schwanzerberského kanálu k akvaduktu, kde
kanál překonává potok, poté ještě kousek po asfaltce podél potoka a na "Rejdišti" jsme odbočili směr Plešné jezero, třetí největší jezero na Šumavě. Šli jsme po pěkném chodníčku, který místy připomínal spíše koryto potoka. Také jsme křižovali kamenné moře.
Na Plešné jezero jsme došli tak akorát, najedli jsme se a když jsme odcházeli objevila se tam spousta rakouských či německých
důchodců s teleskopickýma holema.
Nahoru jsme to vzali po žluté, která je přeložená na druhou stranu Plešnýho jezera
z důvodu polomu způsobeného kůrovcem a vichřicí Kyrill. Je to už první
zóna národního parku, takže se tam s ničím nehýbá a stezka je značně
zapadaná stromama – a vstup je sem jen na vlastní nebezpečí.
Pod kopcem jsme se napojili na hřebenovou červenou, která vede zároveň i po rakouskočeské hranici.
Cesta byla místy kamenitá, místy rozbahněná, ale čím výš jsme byli, tím lepší byly borůvky - zvlášť teda na
rakouské straně.
Na vrcholu Plechého, což jsou jenom šutry uprostřed lesa, mlha a zima, jsme pobyli jenom tak na fotku. Chtěli jsme jít ještě na trojmezí, ale to se v tomhle počasí nehodilo a taky nás docela honil
čas. Zpátky jsme to vzali kousek po hřebeni, dál, než jsme se
napojovali po žluté. Vlastně až k hraničnímu přechodu, a potom po
asfaltce až k autu.
Ve čtyři jsme už odjížděli, protože jsme museli být v sedm v Jihlavě a ráno museli odjíždět na Zvíkov.
Ale jinak to byl moc prima výlet, akorát krátkej. Šumava je rozhodně na dýl, protože je tam spousta věcí k vidění. Ale
každej musí brát v potaz skutečnost, že počasí tu nebývá moc příznivé.
Průvodce píše, že 200 dnů v roce je zamračených. Takže pláštěnka a teplý
oblečení je důležitou a základní výbavou :)
Žádné komentáře:
Okomentovat